zvláštní poděkování
Volný.cz

Měsíc na vsi ve Švandově divadle

Klára Cibulková a Kamil Halbich (Měsíc na vsi)

autor: archiv divadla   

zvětšit obrázek

Po loňském úspěchu s Lermontovovou Maškarádou inscenoval hostující režisér Radovan Lipus na jevišti Švandova divadla další kousek klasického ruského repertoáru. Tentokrát se jedná o Turgeněvův Měsíc na vsi, v mnoha ohledem se podobající čechovovským popisům neutěšeného života v maloměstě či na vesnici.

Stejně jako u Čechova je tu sice jedna ústřední postava, které se točí zdejší svět (a je to žena, která je si svého výsadního postavení vědoma), nicméně každý z hrdinů jako by žil ve svém mikrosvětě, ze kterého jen občas - opatrně - vykročí směrem k ostatním. Byť všichni předstírají spontánnost, před ostatními se stylizují až běda. Tak je spatříme v první scéně – v uzoufání nudném odpoledni, kde Natalja Petrovna (Klára Cibulková) přijímá dvorné lichotky rodinného přítele Rakitina (Kamil Halbich), který ne a ne se odvážit více... to vše za pečlivého dozoru manželovy matky (Milena Asmanová j.h.) a její společnice Lizevaty (Kristýna Frejová). Natalja, protahující se jako kočka a zbytečně nabízející své zjevné půvaby Rakitinovi, se strašně nudí. Co je tohle za romantiku, co je tohle za život? Jediné vzrušení nabízí mladičký, poněkud telecí učitel jejího syna Kolji (Matyáš Valenta) a schovanky Věročky (Anna Fišerová) Běljajev, kterého hraje jh. Jiří Suchý z Tábora. Jak lákavé a snadné je podlehnout pokušení, bláznivě se smát, skotačit jako dorostenka a pomaloučku svádět mladíka...pokud prožívání této role nevybitou samičku jakou je Natalja zcela neovládne. Je zvyklá dosáhnout svého a tak vytasí všechny zbraně svého rozkvetlého ženství, aby potlačila zárodek něžného vztahu mezi učitelem a schovankou Věrou a učinila z mladíka oběť své vášně. Ale zároveň nechce pustit „ze řetězu“ svou náhradní oběť Rakitina. Její manžel (snad ani ne tak starý, jako poměrně tupý) – v provedení Milana Kačmarčíka přihlíží, ale obraz, který vidí, se naprosto liší od skutečnosti. Ať už se na scéně či za scénou odehrává cokoliv, je jasné, že tyto erotické hrátky nemohou skončit jinak, nežli fiaskem. Bizarní obraz společnosti dotváří rodinný lékař Špigelskij (vynikající Tomáš Pavelka), až krutě groteskní postava, která vstupuje do děje uvědoměle jako šašek, i když v hloubi duše celou společností pohrdá.

Celá inscenace je koncipována Radovanem Lipusem jako jakási „hra na život.“ Všichni mají své naučené pózy, do kterých se pokládají s nadšením amatérských herců. To se ovšem netýká jejich představitelů – ti jsou naopak zcela profesionální a zdá se, že se svými postavami velmi baví. Pokud ale někdo z diváků čeká velké drama, nedočká se. Veškeré potenciálně tragické situace se rychle zvrhnou v grotesku. Můžeme se bavit bláhovostí hrdinů, trapností jejich činů a mylných předpokladů, že ty ostatní oblafnou. Mladý učitel a schovanka stojí v kontrastu proti těm starším - tyto hry ještě zcela nechápou a jejich nešikovná opravdovost působí naivním půvabem. I když se po celou dobu smějeme dobře vypracovaným gagům a situacím, duch nostalgie a zoufalosti marného života kdesi v pozadí stále probleskuje. Měsíc na vsi končí, pánové šlechetně dávající přednost jeden druhému před dychtivou Nataljou prchají do města a ona zůstává osamocena. Zoufalá schovanka přikývne sňatku s neotesaným páprdou Bolšincovem (Luboš P.Veselý) a vědomě se odsuzuje možná k pohodlnému, ale stejně neuspokojivému sňatku jako Natalja.

Ivan Sergejevič Turgeněv: Měsíc na vsi
Překlad Jiří Mulač, úprava Martina Kinská a Radovan Lipus, scéna Petr Matásek, kostýmy Eva Kotková, hudba Pavel Helebrand, režie Radovan Lipus.
Hrají: Milan Kačmarčík, Klára Cibulková, Anna Fišerová, Milena Asmanová, Kristýna Frejová, Kamil Halbich, Jiří Suchý z Tábora, Luboš P.Veselý, Tomáš Pavelka, Jiří Weiner, Ivan Vojtová, Matyáš Valenta ad.

10.2.2009 00:02:50 Jana Soprová | rubrika - Recenze