Scéna.cz 

Karel IV, divadlo a Montecarlo

Chcete-li přijít na kloub tomu, co mají tahle slova společného, musíte se vydat do Itálie, do míst, kam běžný turista jen tak nezavítá. Pro znalce vína, historie a divadla je ovšem malé městečko nedaleko Luccy pojmem.

Založil je mladý kralevic Karel IV. v roce 1333 jako důležitý strategický bod města Luccy v bojích proti Pise a Florencii. Připomíná ho tu kromě samotného názvu města i ulice Karla IV. a kavárna – mimochodem – mají tam výborné capuccino.

Vedle pevnosti – přestavěné také Karlem IV. - a kostela sv. Ondřeje patří k místním pozoruhodnostem městské divadlo – Teatro dei Rassicurati.

Nápad zřídit divadlo dostala už skupina mladých intelektuálů v 17. století, realizován byl však až na počátku století osmnáctého sdružením bohatých vzdělaných občanů s honosným názvem–Accademia degli Assicurati - nejdříve na otevřeném místě. Za nepříznivého počasí se hrávalo ve sklepeních paláce rodiny Bardi na Via Pescheria, který stále existuje. Později zakoupilo sdružení dva domy na Via Carnignani a vybudovalo skutečné divadlo, které se zde nachází dodnes.

Motecarlovští divadelníci to však neměli lehké, velkovéda toskánský, syn Marie Terezie a pozdější císař Leopold II. podezíral místní intelektuály z podvratné činnosti proti státní moci, nechal proto divadlo zavřít a spolek rozpustit. Za několik let po jeho smrti bylo v roce 1795 vše obnoveno, divadlo prošlo přestavbou a získalo svou dnešní podobu miniaturního klasického Teatro di Opera 18. století – oválný sálek pro 200 diváků se scénou a dvěma řadami lóží s typickou výmalbou – maskami, festony a drapériemi.

V 19. století se zde uváděl celý italský operní repertoár - Rossini, Belini, Donizetti, Verdi ale i díla dávno zapomenutých autorů 18. století. V roce 1871 byl častým návštěvníkem divadélka i mladý Giacomo Puccini se svou sestrou Rameldou, která v Montecarlu působila jako guvernantka v domě Macariniů nedaleko odtud.

Po první světové válce se spolek rozešel a věnoval divadlo městu, které – jak už to tak bývá – se o něj příliš nestaralo. Divadlo chátralo, v roce 1966 muselo být z bezpečnostních důvodů uzavřeno a dokonce se uvažovalo o jeho likvidaci. V posledním okamžiku se však probudil v místních občanech patriotismus a doslova přinutili úřady k tomu, aby divadlo bylo zachováno. Místo bourání nastoupila rekonstrukce a v novém hávu - přestože některé práce se ještě protáhly - se divadlo představilo v roce 1973 uvedením opery buffy Šarlatán Domenica Pucciniho.

V dnešní době jej využívá herecká škola Osmá laboratoř z Luccy, sdružení toskánských skladatelů Virtuosi dell´Accademia a také hostí italský „Jiráskův Hronov“ – festival amatérského divadla organizace FITA.

A pokud byste se náhodou nacházeli někde poblíž, můžete si ještě do konce roku zajít na Penzion pro svobodné pány nebo v příštím roce třeba na Bosé nohy v parku.