zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Tentokrát Claudius a Gertruda

Petr Lněnička a Marek Němec

autor: archiv divadla   

Neobyčejně zajímavým dramaturgickým počinem je tzv. Elsinorská trilogie, která vznikla díky spolku Kašpar a je k vidění v Divadle v Celetné. Trochu to připomíná (posloupností) Hvězdné války George Lucase. Známe konec příběhu, ale teprve postupně nahlížíme do jeho prehistorie či zákulisí. A v tom je jak silná stránka hry Claudius a Gertruda, tak její hlavní problém.

Jako první byl v Divadle v Celetné uveden klasický Shakesperův Hamlet. Jako další Stoppardova absurdita Rosencrantz a Guildernstern jsou mrtvi a do třetice se nejprve koketovalo s adaptací Updikova románu Gertruda a Claudius. Nakonec vznikla nová původní česká hra Claudius a Gertruda, kterou napsal Jiří Stránský (ve spolupráci s režisérem Jakubem Špalkem.
Jednotlivé „části“ trilogie jako by byly jen jiným průnikem do časoprostoru příběhu, tedy příběhu - legendy, který zapsal v díle Gesta Danorum dánský historik Saxo Grammaticus už ve 12.století. Jako další inspirace sloužil tzv. Ur-Hamlet z konce 16. století.

Příběh sám o sobě popisuje situaci, kdy král Hamlet (nepříliš sympatický, tvrdý vládce a nepříliš příjemný manžel) stane tváří v tvář svému bratrovi Claudiovi, který se raději toulá po světě a do kontaktu (tedy ani do konfliktu) s Hamletem nevstupuje. Jak později ze souvislostí shledáme, byl to on, kdo ustoupil staršímu bratrovi, vrhal se do nejrůznějších dobrodružství a bojů (jedna bitva ho stála zdraví). Ale z osudových kruhů nelze uniknout a my jsme svědky okamžiku, kdy král odhalil nevěru své ženy s ním a hodlá oba potrestat. To je právě moment, který motivuje Claudia k zoufalému činu likvidace krále. Pohnutkou tedy není touha po moci, ale snaha zachránit svou lásku. Vše by možná dopadlo jinak, kdyby mladý Hamlet nebyl podoben Claudiovi více než svému otci... Nechce se mu vládnout, nechce vzít na bedra odpovědnost za národ, protože si neví rady sám se sebou. A tak je to on, kdo dotlačí Claudia k vládě a vlastně i ke sňatku.

Příběh ukazuje (a tady opět připomínám ony Hvězdné války), jak se ze zoufalého činu dobrého člověka může stát základ k dalším tragédiím, jak kolo osudu a nepříznivé okolnosti semelou každého, kdo se v něm zachytí. Mašinérie politiky se nedá spojit se vztahy, jsou chvíle, kdy se nedá schovat a zůstat v pozadí.

Příběh Claudia a Gertrudy – v souvislosti s příběhem Shakepearova Hamleta – nám tedy objasní mnohé pohnutky protagonistů celé elsinorské tragédie. Zatímco ale hra Hamlet (plný otázek s minimem odpovědí) může existovat samostatně, Claudius a Getruda je jen doplňkem. Protože vysvětluje, má převážně vyprávěcí, a tudíž esejistický (tj.statický), nežli dramatický charakter.
To je také důvod, proč inscenace vzbuzuje protichůdné pocity a přemíra slov chvílemi diváky ukolébá. V paměti tedy utkví spíše jednotlivé momenty, nežli celek. Paradoxně nejakčnějším hrdinou je Claudius. Jan Potměšil v něm podává opět vynikající, chvílemi až akrobatický výkon. Scéna střetu obou bratrů pojatá drsně fyzicky patří k nejsilnějším okamžikům inscenace. Na druhé straně je velmi působivá scéna setkání mladého Hamleta s Ofélií, která poukazuje na zcela jiný nežli sexuální vztah této dvojice. Hamlet (Petr Lněnička) má v Ofélii (Eliška Boušková) nejmilejší přítelkyni, chápavou kamarádku, která jej přijímá jako člověka, se kterým vyrůstala a nevidí v něm (ani nechce vidět) budoucího krále a ani svého potenciálního ženicha. Podobně zajímavý je výklad osudu Polonia, který celý život miloval nedostižnou Gertrudu, a své smutky si ventiluje za zavřenými okenicemi nočním tancem a zpěvem se svými dětmi).

Dá se říci, že všichni herci v rámci možností textu odvedli slušné výkony, vytvořili přesvědčivé psychologické studie svých hrdinů, ale dramatično a tajemství Shakespearova Hamleta chybí. V každém případě stojí za to shlédnout celou Elsinorskou trilogii, protože hra Claudius a Gertruda dodává Hamletovi nový, pozoruhodný rozměr.

Jiří Stránský/Jakub Špalek: Claudius a Gertruda
Režie Jakub Špalek , scéna Libuše Josefy, kostýmy Vlaďka Prudičová.
Hrají: František Kreuzmann, Milena Steinmasslová, Jan Potměšil, Petr Lněnička, Miloš Kopečný/ Pavel Zatloukal, Eliška Boušková, Marek Němec.
Divadlo v Celetné.

21.1.2008 11:01:56 Jana Soprová | rubrika - Recenze

Časopis 16 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Festival Setkání Stretnutie 2024

Časopis 16 - sekce

HUDBA

HDK uvádí muzikálovou pohádku Zlatovláska

Zlatovláska (Hudební divadlo Karlín)

Hudební divadlo Karlín uvádí muzikálovou pohádku Zlatovláska režii v Filipa Renče. Na jevišti Malé scény HDK z celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Příběhy filmových legend: Meryl Streepová

Meryl Streepová

Meryl Streepová – tajemná a proměnlivá
Fenomenální chameleón, skromná hvězda bez skandálů. Francouzsk celý článek

další články...