Scéna.cz 

Svět, kde se sní o životě

Romantickou pohádkovou baladu s tajemným jménem hlavní hrdinky Lilofee, uvádí sdružení Moliére a další,tentokrát v areálu Ledeburské zahrady. Tanečně divadelní představení nastudovala choreografka Marcela Benoniová a režisérka Jaroslava Šiktancová. V hlavních rolích se představili: František Kreuzmann jako tajmený a mysticky filosofický Smolk z Vodorostů, postavu mladé a půvabná Lilofee hraje a tančí Markéta Coufalová, její matku Milena Steinmasslová nebo Markéta Potužáková. Dalším hrdinou příběhu je mladý námořník Fridolin - Petr Lněnička.

Celému projektu dominuje převážně tanec. Mluveného slova je poskrovnu. To je doplňováno zpěvem. Areál Ledeburské zahrady je úchvatný a naprosto dokonalý. Lepší "přímořskou" scenérii nelze v Praze v reálu najít. Zvláště když centrem této zahrady je vodotrysk spolu a kašna. Celý příběh je o pánovi vodní říše Smolovi, který požádá o ruku suchozemskou dívku.. Lilofee oslovil Smolk, lidmi opovrhovaný a nenáviděný (tato charakteristika je mnohokrát z úst pana Smolka opakována). Lilofee, která ráda vyhledávala samotu a je od mala vodou přitahovaná, souhlasí.
Do přístavu připluje loď s námořníkem Fridolínem, do něhož se Lilofee zamiluje. Vzápětí lituje svého rozhodnutí oddat se za pána vodní říše. Divák s napětím očekává jak Lilofee toto dilema vyřeší. Jistou nadějí je matka Lilofee. Její oběť a vydání se za pana Smolka, k němuž se věkově více hodí, by byla nasnadě a v případě matčina přestrojení, by se nechala i realizovat.
Pan Smolka dá Lilofee na výběr: pokud Fridolín opětuje její lásku k ní ve stejné síle, nechť zůstane. Fridolín se ovšem baví na tancovačce s jinými děvčaty a Lilofee přehlíží. Ta odchází do říše, kde se život nežije, ale sní. Po roce, kdy může na jeden den vyjít z vod, poznávají Fridolín i Lilofee svoji chybu. Nic už nelze vrátit.
Byť jména postav jsou uzpůsobena jménu Lilofee, přesto si divák domýšlí, že pan Smolk je Poseidon nebo Pán vodní říše, případně Vodník. Tato postava má nevděčnou úlohu zejména pro neustálý mentorský text, v němž rozebírá vlastnosti člověka.
Režisérka i choreografka velmi dobře využily hrací prostor. Škoda, že nejsou pro diváky připraveny otáčecí židle. Taneční kompozice sboru, který vytváří vodu, sbor námořníků, chasu ve městě a další jsou řešeny přehledně. Mezi nejzajímavější patří choreografie fontán a vodotrysků.
Představení Lilofee se řadí k velmi zajímavým projektům zejména pro svůj romantický náboj, který někdy směřuje až k naivitě. Ovšem zde ponejvíce platí: málo znamená více. Škoda jen, že Lilofee nenaplnila tradiční očekávání konce příběhu a volila Smolku místo Fridolína. To je největší překvapení celé produkce. Pokud jste ještě neviděli divadlo v prostředí barokní zahradní architektury s hudbou renesančních písní a za zvuku vody běžte se na příběh Lilofee podívat. Další představení se uskuteční v Ledeburských zahradách 14.6. od 11:00, 8.7. od 21:00. Dále v divadle Globe - Výstaviště Praha 6., 13. a 20. září vždy v 11:00.

LILOFEE, na motivy Manfreda Hausmanna; překladu František Hrubín, choreografie Marcela Benoniová; režie Jaroslava Šiktancové; výprava Iva Širůčková; hudba Ondřej Urban.
Osoby a obsazení: Lilofee (Markéta Coufalová,'); Matka Lilofee (Milena Steinmasslová/Markéta Potužáková,'); Smolk z Vodorostů (František Kreuzmann,'); Fridolin (Petr Lněnička,'); Voda (Eva Doležalová,'); a dětská kočovná společnost Moliére.