Scéna.cz 

Jánošík na jevišti Východočeského divadla Pardubice

Východočeské divadlo Pardubice uvedlo počátkem února premiéru muzikálu Malované na skle v režii Jiřího Seydlera. Ve zpěvné zbojnické komedii roli Jánošíka hrají domácí Josef Pejchal a hostující Ladislav Špiner. Režisér Jiří Seydler k alternaci říká: „Pepík Pejchal je dneska hodně známý ze seriálu Ordinace v růžové zahradě. Ale protože zrovna točí další sérii a musí být často v Praze, alternuje Jánošíka ještě Láďa Špiner z Olomouce. Láďu jsem poznal při hostování v Olomouci, je to vynikající herec a navíc dobrý muzikant, s čistým a silným hlasem. Řekl jsem si, že budou s Pepíkem každý trochu jiný, každý z nich je odlišný typ, že by to mohlo být zajímavé. A nakonec tu nutnou alternaci považuji za velké plus a ne za minus.“
V dalších rolích diváci uvidí Martinu Sikorovou, Dagmar Novotnou, Stanislava Lehkého j. h. a další.

Malované na skle je velmi oblíbená komedie, která už od svého vzniku patří k hitům na českých, slovenských a polských scénách. V Pardubicích se však ještě nehrála, takže tuto hru o lásce, svobodě a kamarádství VČD uvede opravdu poprvé, a navíc v úžasném novém překladu, vlastně spíše přebásnění Jaromírem Nohavicou.
Malované na skle pardubičtí diváci v létě uvidí i v plenéru blízkého hradu Kunětická Hora. „Malované na skle je od začátku připravované jak do kamenného divadla, tak na ten kopec za Pardubicemi. Mám dojem, že se skoro víc hodí do exteriéru. Ani nejlepší scénograf nevymyslí lepší kulisu než hvězdy, zříceninu hradu, trávu a stromy. Proto jsme se rozhodli inscenovat tuhle hru hodně blízko k folklóru, aby v přírodě moc „nerušila“. Ona se totiž navíc zřejmě nebude hrát na nádvoří, kde bude zuřit rekonstrukce, ale na jiném místě mimo nádvoří, odkud je výhled na Pardubice,“ upřesňuje Jiří Seydler a k vtipné hře se spoustou skvělých písniček, jaké jsou třeba v podobné české hře Balada pro banditu, dodává: „Myslím, že v případě „Malovaného“ je důležité vytvořit náladu, a to velmi přesnou náladu představení. Navíc text zjednodušeně, naivisticky, až pohádkově zachází s takovými věcmi, jako je loupežnictví, láska, nebe, smrt. Takže všechno musí být mírně nadnesené, odlehčené a na přesných vahách nastylizované. To není legrace, to je těžká práce pro režiséra, pro choreografa i pro herce, a pro ty asi především.“