zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Bouře a Vzdor na Zábradlí

Z. Bydžovská a V. Marek (Foto archiv divadla)

  

Inscenace Úklady a láska v režii J.A.Pitínského má snový řád symbolické scény J.Róny, člena uměleckého spolku Tvrdohlaví. Ta vytváří kolem Schillerovy tragedie auru potměšilých radovánek, možná téměř fraškovitě - sarkastickou "podívanou", v níž ale vystupují bytostné postavy hereckých autorit, jež ji svým způsobem umocňují. Jako příklad uvedu samotného presidenta, monumentálního tyrana (J.Ornest), úřednicky úlisného presidentova tajemníka Wurma (B.Klepl), extravagantního estéta dvorního maršálka (V.Marek) a nebo snivou minulost vévodovu milostnici Lady Milfordovou (Z. Bydžovská).

Vlastní děj pojednává, obdobně jako Ostrovského drama Výnosné místo (uváděné na téže scéně - v režii S.Fedotova), o lásce dvou milenců z odlišných sociálních poměrů a o úkladech, jež jim chystají otcové a jejich doba. Tragedie německého dramatika F.Schillera představuje vrcholný literární a umělecký styl "Bouře a vzdor", který bojoval proti zastaralým konvencím společnosti.
Nad tím vším se klene hravost duše režiséra J.A.Pitínského, který snad pro svou potěchu, užívá v některých případech stejných inscenačních prvků jako v jiných svých dramatizacích. Za všechny bych rád uvedl ony mýtické sáňky, které v tomto případě znázorňují (?) nechtěnou ztrátu času (že někomu ujíždějí sáňky). Zatímco v Kouzelném vrchu Thomase Manna, znázorňují božský povoz, který převáží postavy do jiného světa. O dvojici průvodců a hudebníků, kteří od prvého pozdravení sledují z obou stran jeviště diváky, můžeme pochybovat, zda skutečně patří k ději, nebo ke scéně. Nabízejí však rámec, skrze nějž můžeme spatři ukrutnost doby a přitom se nezvednout ze své židle na Anenském náměstí.
Schillerova tragédie Úklady a láska je zajímavá především svým pojetím a dříve zmíněnou hravostí, selhávají však a neplatí některé odbočky a myšlenky, které zřejmě měli inscenátoři a tvůrci v plánu. Alespoň kapesníky, jichž se mi (z reklamních důvodů ?) dostala do ruky spousta, jsem užil k naprosto jinému účelu, nežli k otírání slz dojetím. To se bohužel nekonalo.

Úklady a láska; Friedrich Schiller. Režie J.A.Pitínský, překlad Dagmar a Pavel Eisnerovi, dramaturgie Iva Slámová, hudba Vladimír Franz, scéna Jaroslav Róna, výtvarná spolupráce Klára Bénová, kostýmy Kateřina Štefková.
Hrají: J.Ornest, J.Budař, V.Marek, Z.Bydžovská, B.Klepl, Z.Dušek, J.Kotrbová, P.Špalková, L.Klepal, L.Prakesch, R.Hybeš.
Divadlo na Zábradlí 30.11.00 (psáno z reprízy 2.12.00)

18.12.2000 Ondřej Menšík | rubrika - Recenze

Časopis 17 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Bastard (Městské divadlo Brno)

Články v rubrice - Recenze

Mefisto: bezvýznamná rozhodnutí s kořeny zla

Robert Mikluš (Mefisto)

Činohra Národního divadla Praha se vrací do Státní opery. Pod vedením režiséra Mariána Amslera vstupuje na jev ...celý článek



Časopis 17 - sekce

HUDBA

Naďa - vzpomínkový koncert

Jana Fabiánová (Zdroj: Ságl Production)

Desítky umělců – zpěváků, hudebníků a herců – spolu s mnoha přáteli se sešli v pražské Lucerně, ab celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Oceněné drama Píseň jmen

Píseň jmen

Píseň jmen
Tim Roth a Clive Owen jako přátelé, do jejichž dětství vstoupila druhá světová válka. Oceněné ka celý článek

další články...