Scéna.cz 

Divadlo po drátě

Rozhovor s Josefem Meszárosem, koordinátorem projektu internetového divadla, který uveřejnil portál http://www.rozhlas.cz.
První otázka je nasnadě - kdy, kde a jak se zrodila myšlenka internetového divadla?
Myšlenka vytvořit divadelní představení na Internetu vznikla spolu s projektem http://www.scena.cz/. Dlouhou dobu se nápady na realizaci tohoto projektu ubíraly nesprávným směrem.
Realizační tým serveru Scena.cz uvažoval v nesprávných intencích - snažil se o přenos jevištního umění prostřednictvím obrazu a zvuku na Internet. V červnu roku 2000 při derniéře představení Prezidentky Pražského komorního divadla nastal obrat ve směru koncepce virtuálního divadla.
Doufejme, že spolu s příznivci divadla vytvoříme profesionální základ nového umění. Neustále se ubíráme kupředu. Jdeme-li tunelem za světlem nebo do tmy, nelze jednoznačně říci. Vše je v pohybu a dnes v podstatě víme něco jiného než před třemi měsíci. Existuje již základní scénář. Další etapou je shánění finančních prostředků. Poté půjde do tuhého - vlastní realizace a prezentace. Mohu zodpovědně říci, že se pomalu začíná připravovat dramaturgický plán virtuálního divadla.

Nepůjde-li o pouhý přenos z jeviště na Internet, jak tedy plánujete učinit divadlo internetovým a Internet divadelním?
Věříme, že budeme respektovat základní zákonitosti divadla - v daném čase pozveme uživatele Internetu k počítači a nabídneme mu možnost účastnit se "divadelní mše". Na jednu stranu si myslím, že pokud bude uživatel Internetu u počítače sám, bude mít větší možnost intimního prožití a vnímání dané "interscenace". V případě účasti více uživatelů u jednoho počítače určitě pocítí totéž jako by byl v hledišti ve společnosti dalších spoludiváků. Předpokládáme, že ono spoludiváctví vznikne prostě a jednoduše po síti.
Nechci se pouštět do úvah o auře, která pulzuje mezi hercem a divákem. Snad náš projekt nabídne něco ekvivalentně jiného, ale to nám prozradí až samotní účastníci pokusného představení. Jak tedy plánujeme přerod divadla v Internet a naopak? Jednoznačně musíme respektovat zvláštnosti a hlavně možnosti obou "technologií". K divadelní inscenaci připojíme charakteristické prvky Internetu. Tím nejzákladnějším prvkem je mít na síti k dispozici co chci kdykoli. Tento základní zákon Internetu ale bortí zákony divadla. Dostáváme se na hranici počítačových logických a textových her, možná někdo přisoudí našemu projektu takovouto pečeť, ale musím zdůraznit - neusilujeme o to. Naším cílem je předvést na Internetu divadlo - příběh. Přivést divadelního diváka k Internetu a naopak uživatele Internetu do divadla. Plně si uvědomujeme délku existence kamenného divadelnictví, respektujeme ji a hledáme nové ekvivalenty. Můžeme část předpřipravit a část vysílat přímým přenosem ze "studia". Celé divadlo může být v konzervě. Bude možné si stáhnout určitý program, který budeme moci ovládat... V každém případě zachováme výtvarnou stránku divadla. Zvuková část má být hlavním nositelem emocí.
Myslíte si, že i po protažení dráty bude mít zvukový záznam dostatečný emoční náboj? Nevytratí se ona katarzní role jevištního divadla?
Pokud tím myslíte působení lidské aury a energie, tak věřím, že nabídneme něco zcela odlišného. Internetová technologie se neustále rozvíjí mílovými kroky, proto si myslím, že kvalita zvuku bude dostatečná.
Bude-li mít internetový "divák" hru samu k dispozici skrze svůj počítač, budeme mít ještě vůbec chuť se zvedat a jít pro vstupenku? Nebude tento přístup naopak kontraproduktivní ve smyslu "když už se i divadlo dostane až ke mně, co já bych tam vůbec chodil?"
V poslední době se pohybuji mezi různými skupinami lidí. Náctiletí, dvacetiletí, anarchisté, intelektuálové, snobové... a zkoumám a přemýšlím, jak se zachovají, jak daný projekt přijmou. Myslím si, že náš projekt bude schopen přijmout každý, kdo bude umět užívat Internet. Tedy od -náct až po -cet. Sociální složení? Chystané premiérové představení je intelektuální. Ve smyslu závažnosti tématu.
Minulý víkend jsem pobyl v obci Dědov - starobylá vesnice s klasickými roubenkami. Do každé je již přiveden telefon, ne každá je vybavena tekoucí vodou. Právě v takovém místě, kde je do divadla daleko, a kam dosáhne vlnění televize a rádia může přijít náš projekt - internetové divadlo, které navíc nabídne aktivní spoluůčast a hlavně podráždí fantazii. Zkuste si zajít na chat a poznáte o co nám jde - přinést virtuální prožití napínavého příběhu. Téma, které jsme vybrali pro premiéru se plně dotýká techniky, kterou pro vysílání tohoto divadla budeme používat.
A to?
Pracovním názvem nazýváme projekt Vynález. Malá noční variace o lákavosti, záhadách a o možných důsledcích brouzdání na dálnicích virtuální reality. Jsem si vědom, že projekt bruslí mezi technofoby a technomaniaky. Snad to zvládnem.