Scéna.cz 

Hordubal: detektivka bez jiskry

Soubor Činohry Národního divadla uvádí od 1. prosince 2022 dramatizaci novely Karla Čapka HORDUBAL. Divadelní text zpracovala Ilona Smejkalová. Jedná se o první režii Michala Vajdičky ve funkci kmenového režiséra, po dosazení novým uměleckým vedením - režisérů Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. Téma veskrze lákavé - vztah dvou lidí, kdy jeden z nich odchází na určitou dobu za prací do Ameriky, vykořenění z domova, dočasné opuštění rodiny a následné odcizení od dcery. Toto vše je divákovi předkládáno jen částečně. Text se v Národním divadle soustředí zejména na vyšetřování.

Hordubal vystupuje pouze na základě svědectví všech účastníků caru. Tím se ke slovu dostává panoptikum vesnických lidiček, které dokáže s veškerou pravdou důkladně zamíchat. Karel Čapek nechává promlouvat hlavního protagonistu Hordubala, který se po osmi letech vrací z Ameriky k rodině na Podkarpatskou Rus. V případě dramatizace Ilony Smejkalové se na scéně vůbec neobjeví. Divák si o něm sestavuje svůj úsudek z výpovědí sousedů nebo případně rodinných příslušníků, ať už se jedná o manželku Polanu Hordubalovou (Zuzana Stivínová) nebo o širší rodinu.

Celý děj se odehrává v kulturním domě plného sokolských motivů - dominantní malba gymnastů nad vchodem do sálu, případně bust (a určitě diváci ze zadních řad ani balkonu či galerie nemají šanci rozeznat, o koho se vlastně jedná). Scénická hudba, autor Michal Novinski, inscenaci spíš uvozuje v ponurých tónech. Monotónní děj prostřihává lidová píseň v podání Igora Orozoviče nebo Zuzany Stavné, případně vesnické kapely.
Samotný děj nabývá mnohdy obraz nezčeřené vodní hladiny v parném létě. Tento občas naruší zvonění telefonu nebo výstupy plné různých moudrostí Tulačky (Martina Znamenáčková). Další možné vlny zajistí Gejza Fekeleš (Matyáš Řezníček) a to je asi tak vše.
Hlavní postavy jsou v tomto případě policista z Prahy v podání Filipa Kaňkovského a místní strážmistr Gelnaj (Vladislav Beneš). Oba dva představují detektivní dvojici (např. Holmes a Watson, či z jiných rakouských, německých nebo britských detektivek). Kaňkovský zaujme svou horlivostí a zejména strategií v pomyslné vyšetřovací lince. Ta mu vzhledem k důkazům a okolnostem moc nevychází. Vladislav Beneš vyniká svou umírněností a zejména svými zkušenostmi. Ty jsou dané místním prostředím. Moc dobře si je vědom, že musí mezi svými obstát i nadále.

Ze zmíněného panoptika vyniká Juliana Varvarinová (Alena Štréblová). Díky ní překypuje postava horlivostí a sousedským dryáčnictvím. Jejím opakem je Míša, bača (David Prachař). Ten nabízí stoický klid a hlavně smysl pro spravedlnost spolu s přirozenou autoritou.
Zuzana Stivínová ztvárňuje Polanu Hordubalovou s veškerými možnostmi, které může na malé ploše využít. Díky okolnostem, kdy musí nahradit absenci hospodáře, působí až nežensky. Najevo dává pouze ženskou hysterii spolu s apatickým projevem cynismu. Mateřská láska se u ní projeví nejvíce v závěru inscenace, kdy si všichni zúčastnění uvědomí drsnou pravdu, kdo je asi vrah.
Štěpán Manya (Radúz Mácha) má v sobě potlačenou živelnost, ale k tomu je nutné přičíst jeho hlubokou lásku k Polaně a její dceři Hafii.

Hordubal v Národním divadle určitě nenabízí Čapkův smysl pro detail a morální zásah do černého. Tak jak ho můžeme postřehnout v Povídkách z jedné kapsy i Povídkách z druhé kapsy, např. Zločin v chalupě. Inscenace ve výsledku působí neosobně jako již zmíněný kulturní dům a to i přesto, že se na jevišti vyskytuje kolem dvaceti postav. Danému textu chybí jiskra napětí a chuťové ostrosti.

www.narodni-divadlo.cz