Scéna.cz 

"Divák se nesmí podvádět."

Muzikál Hamlet vstoupil do druhého roku, který uplynul od premiéry. Oslavil stotisícího návštěvníka. Gratulujeme Lence z Kladna, jež seděla ve čtvrté řadě na sedadle... a poprvé v životě vyhrála. Za první rok se odehrálo dvěstě třicet představení, která v součtu trvala čtyřista šedesát hodin.
Nejvíce repríz odehrál Bohouš Josef, který v roli Horácia vystoupil 174 krát. Další představitelé například Janek Ledecký (Hamlet) má na svém kontě 77 představení, Sabina Laurinová (Ofelie) 89, Josef Vojtek (Hamlet + Laertes) 137, Petra Janů (královna) 79, Pavel Zedníček (Polonius) 70, Zdena Studénková (královna) 47 či Andrej Hryc (král) 52.
Michal Kocourek, ředitel Divadla Kalich, s námi bilancoval jeden rok svého života.

Naplnil první rok Divadla Kalich vaše očekávání?
Když jsme před rokem otevírali Divadlo Kalich premiérou muzikálu Hamlet, činili jsme tak s obrovským přesvědčením o celém projektu a s důvěrou v lidi, kteří za ním stojí, nicméně tu a tam jsem si uvědomil ta obrovská rizika. Postavit divadlo a dvacet let ho skoro každý večer plnit, to je přeci jenom velký závazek.
Nicméně po prvním roce hraní můžeme s úlevou konstatovat, že jsme začali opravdu úspěšně. A to nemluvím jen o číslech odehraných představení či počtu diváků, ale také například o tom, že se nám podařilo dát dohromady skvělou partu na jevišti i v produkci. Všichni stále dělají Hamleta s chutí, což je ostatně na představení vidět.
Co to vlastně znamená provozovat v Praze soukromé muzikálové divadlo po finanční stránce? Jsou náklady na stavbu divadla i na samotný muzikál po roce splaceny?
Bylo by bláhové domnívat se, že třicet miliónů se nám vrátí za tak krátkou dobu. Rozhodli jsme se vyběhnout na dlouhou trať -- postavili komfortní divadlo s technickým vybavením na evropské úrovni, ale vstupné udrželi přístupné nejširší veřejnosti. Tenkrát jsme na stavbu Divadla Kalich a realizaci inscenace muzikálu Hamlet počítali s asi sedmnácti milióny korun s tím, že většinu nákladů pokryjí sponzoři. Všechna sponzorská jednání nakonec padla a rozpočet rapidně vzrostl na konečných třicet miliónů korun. Nechtěli jsme ustupovat ze svých nároků, naopak jsme si ještě přidávali.
Divadlo jsme vybavili špičkovým prostorovým ozvučením, jaké máme jediní v republice, investovali jsme do kvalitní klimatizace... a takhle bych mohl vyjmenovávat jedno za druhým. Takže jsme vybrali vlastní kasičky a zrušili rodinné rozpočty. Dnes, po roce, můžeme s ulehčením říci, že investice se nám splácejí. Navíc máme s divadlem spoustu plánů: chceme dodělat tahy, vybudovat kvalitní sklady na dekorace, postavit na jevišti výtah... Nejdřív si ale na to všechno budeme muset vydělat.
Na repertoáru Divadla Kalich se ovšem neobjevuje pouze muzikál Hamlet. Počítáte s rozšířením programové nabídky?
Původně jsme plánovali, že pondělní a úterní večery, kdy nehrajeme Hamleta, budou patřit zajímavým divadlům z celé republiky i Slovenska. Nakonec se ukázalo, že výpravná dekorace potřebuje svůj čas na pravidelnou údržbu, aby bez problémů vydržela náročný běh seriálového hraní.
Máme nadále zájem o komedii Natěrač s Pavlem Zedníčkem v hlavní roli, protože jde o povedenou inscenaci, a plánujeme představení ve vlastní produkci. Mluvíme už také o dalších muzikálových titulech. Navíc nás před časem oslovilo divadlo Minor, které přišlo o svoji vlastní stálou scénu a kterému se naše divadlo zalíbilo natolik, že projevilo chuť u nás hrát, dokud nebude dokončena rekonstrukce jejich nového objektu. Vyšli jsme našim kolegům rádi vstříc, a tak v Divadle Kalich budou od února hrát dopolední loutková představení pro děti.
Jak si vy osobně vysvětlujete takový úspěch muzikálu Hamlet?
Věřím, že Jankova hudba i texty oslovují diváky stejně silně, jako kdysi oslovily nás. Takže prvním předpokladem úspěchu je síla samotné látky . K divácké atraktivitě nepochybně přispívají slavná jména, která se na tomto projektu sešla. Hlediště každého muzikálu plní hvězdní protagonisté, což je u nás známá věc. Je zajímavé, že v Londýně, v New Yorku a dalších muzikálových centrech tomu tak není. Tam se chodí za tituly a za známými autory, nikoli za interprety. V Čechách tento žánr takovou tradici zatím nemá.
A taky nesmíte diváka podvádět, on to totiž vždycky pozná!