Scéna.cz 

Zemřela Míla Myslíková

Herečka Míla Myslíková se zapsala po paměti diváků především jako starostlivá maminka Štěpána Šafránka z filmů o Básnících. I když v posledních letech Myslíková ze zdravotních důvodů nehrála, její postavy vlídných a starostlivých maminek a tetiček se objevovaly na obrazovce neustále.
Míla Myslíková se narodila 14. února 1933 v Třebíči. Její maminka vlastnila krejčovství, které se specializovalo na divadelní kostýmy, a tak Míla už jako malá přičichla ke světu divadelních kouzel. Vzpomínala, že hrála už od malička – jak sebekriticky přiznávala, ráda, ale špatně.

Vystudovala obor herectví na brněnské JAMU v Brně (1955), kde začala svou divadelní kariéru. Poté přešla do Prahy jako členka souboru Čs. Filmu a Filmového studia Barrandov. K divadlu se vrátila v letech 1964 - 77, kdy byla členkou Divadla J. Průchy na Kladně. Zahrála si tu pestré role českého i světového repertoáru (např. Maupassantova Kulička, Emília v Othellovi, Klásková v Lucerně, Chůva v Romeovi a Julii, paní Hošková ve Veselých paničkách windsorských, Vassa Železnovová).
Ve filmu a televizi však byla využívána mnohem častěji než na jevišti. Začínala po boku Vlasty Buriana (Nejlepší člověk), její „zlatá éra“ přišla v 60. a 70.letech (Kde řeky mají slunce, Rozmarné léto, Petrolejové lampy, Spalovač mrtvol, Zločin v dívčí škole, Tajemství hradu v Karpatech, Skřivánci na niti, Soukromá vichřice, Holky z porcelánu, Tři oříšky pro Popelku).
Nejoblíbenější byly její role v komediálních filmech – kromě některých jmenovaných připomeňme ještě Dívku na koštěti, Metráček, Marečku, podejte mi pero, Parta Hic, Jak utopit doktora Mráčka a především série filmů o Básnících. Objevovala se pravidelně i na televizní obrazovce: Sedm kilo pro králíčka, Panenka z vltavské tůně, Hříšní lidé města pražského.

Velmi ráda cestovala – k srdci jí přirostlo především Finsko (prý zde nalezla i velkou životní lásku – finského novináře). O Finsku vytvořila několik pořadů pro rozhlas a napsala i dvě knihy - Finský maratón (82) a V zemi Kalevově (92). Další knihy vznikaly na náměty lidových písní Lásko, Bože, lásko a Ta naše písnička česká. První z nich byla v r. 1998 oceněna Zlatou stuhou za originální využití folklóru v dětské literatuře. V r. 2000 pak vznikla knížka Narodil se nám spasitel - Rok třebíčského betlemáře věnovaná tvůrci jednoho z největších třebíčských betlémů A. Čeloudovi. Poslední knížku vzpomínek na dětství, mládí, hereckou práci a přátele prý odevzdala do nakladatelství před nedávnem.

V posledních letech se kvůli nemoci hodně uzavřela do sebe, obrátila se k víře v Boha a jejím nejvěrnějším přítelem byl její pes. Míla Myslíková zemřela 11. února 2005, pouhé tři dny před svými dvaasedmdesátými narozeninami.