zvláštní poděkování
Volný.cz

Tomáš Kobr: Záporné role mají vždycky říz…

Tomáš Kobr

autor: archiv   

zvětšit obrázek

Soubor činohry Jihočeského divadla uvádí současnou hru Petry Soukupové o vztahu tří sester – Pod sněhem. V inscenaci ovšem hrají i dva muži, jeden z nich je Tomáš Kobr, který se s múzou Thálie snoubí od ukončení pedagogické fakulty v Ostravě, kdy ho přijali na Vyšší odbornou školu hereckou v Praze. Od té doby má na svém kontě přes šedesát inscenací, převážně s Divadlem Letí, A – Studiem Rubín. Ale hraje i v několika inscenacích ve Švandově divadle. Od září 2018 si užívá svého prvního angažmá v Jihočeském divadle České Budějovice. Zeptali jsme se mimo jiné, zda někdy předstoupil před žáky jako učitel. Ale řeč byla hlavně o herectví. Zabydlel se už v Českých Budějovicích? Jak snáší změnu kopcovitého pražského Břevnova za rovinu v Budějovicích jeho šestiletá fena dobrmana Adina…

  • Máte za sebou pedagogickou fakultu, obor dějepis – občanská nauka. Působil jste někdy jako učitel?
    Odučil jsem povinné penzum hodin jen v rámci praxe. Hned po státnicích jsem šel k divadlu. Když se nad tím zamyslím, tak divadlo má na svědomí, že jsem studoval na učitele a naopak, kantořina mě nasměrovala k divadlu…
  • Můžete to blíže vysvětlit?
    Po maturitě na gymnáziu v Jaroměři (Tomáš Kobr pochází ze Studnice u Náchoda – pozn. red.) jsem se hlásil jak na DAMU do Prahy tak na JAMU do Brna. Nevyšlo to, tak jsem zkusil pedagogickou fakultu v Ostravě, kam mě přijali.
  • Pokud se nepletu, tak přijímací komise na JAMU byla pro Vás také osudová…
    … seděl v ní Václav Martinec a choval se k nám uchazečům velmi vstřícně a pod jeho vedením mě vlastně ty talentovky bavily. I když mě nakonec k sobě do ročníku nevzal, rozhodl jsem se, že to na JAMU zkusím ještě jednou, sehnal jsem si na něj kontakt a požádal jsem ho, jestli by mě nepřipravil na talentové zkoušky. Nabídl mi tehdy, abych začal navštěvovat jeho herecký ateliér a zanedlouho i hostování v Malém vinohradském divadle, dnes D21 (role Mefista ve Faustovi, role Číšníka v inscenaci S vyloučením veřejnosti).
  • Když se to tak vezme, i učitel je částečně hercem…
    Jasně, kantořina má k herectví hodně blízko (smích).
  • Nakonec jste v roce 2008 absolvoval VOŠ hereckou v Praze. Potkala vás titulní role v Kabaretu. Je těžké se po absolutoriu uplatnit jako herec?
    Pracoval jsem jako kustod v DOXu. Naštětí jsem hned po škole navázal spolupráci s Divadlem Letí a na to se pomalu začala nabalovat další práce.
  • A to už se pomalu rozbíhá vaše dráha slavného herce…
    No, slavná?
  • Hrál jste mimo jiné Phila v Domečku pro buzničky, Péťu v Aupairkách, Winniho ve Cvrchu, Joachima v Plantáži aj. Vaše asi nejvýznamnější role je ovšem Pan M. ve Zpovědi masochisty.
    Divadlo Letí je moje stěžejní divadelní loď. Je škoda, že na absolventská představení VOŠ herecké režiséři příliš nechodí, a je to škoda. I pro ně. Protože i z VOŠ herecké vycházejí mladí talentovaní lidé. Nejen z DAMU. Jako každá škola je hlavně o lidech. Připadá mi mimo mísu se na VOŠ hereckou dívat skrz prsty. Sám jsem se v praxi setkal s některými absoloventy DAMU, u kterých jsem se vůbec divil, že tu školu mohli dodělat.
  • Začal jste brázdit převážně komorní a nezávislé scény. Např. v A – Studiu Rubín jste s kolegou Jakubem Gottwaldem hráli v inscenaci Drunk Enough to Say I Love You. Dokonce jste tam vystupovali až do úplného odhalení.
    To představení mělo provokovat…
  • … to se skutečně povedlo. Uráželo mě, nedal jsem to.
    To je váš názor, na který máte nárok. Inscenaci režíroval Jiří Pokorný, ten žádné selanky nedělá, prostě to je takový pankáč, kterého mám moc rád a velmi si ho vážím. Umí velmi pregnatně tnout do živého. K tomu vysvléknutí mě nemusel přemlouvat. Věřil jsem mu, že to tam patří, bez toho by to nebylo pravdivé a nemělo by to ten dopad, který jsme od té scény potřebovali. Nahota tady nebyl jen efekt pro efekt. Plně si zatím stojím. I když není nic příjemného stát před diváky nahý, ještě k tomu v takovém komorním prostoru.
  • Hodně hrajete v původních českých textech. Vedle poslední inscenace Pod sněhem Petry Soukupové to v loňském roce byl Den závislosti Tomáše Dianišky ve Vile Štvanice. Jaké to je hrát texty svého hereckého kolegy?
    Tomáše znám hodně dlouho. Potkali jsme se v A studiu Rubín v isncenaci Svrbí a pak ještě ve hře Error zhruba před deseti lety. Nenapadlo mě, že se Tom stane úspěšným autorem divadelních her. Musím říct, že mě jeho texty baví nejen sledovat, ale i hrát v nich. Tomáš umí napsat svižné, vtipné, nápadité dialogy a hlavně jeho hry podle mě vždy zpracovávají nějaké zajímavé neotřelé téma. Například v Rubínu už tři roky hrajeme s Lenkou Krobotovou a Vaškem Neužilem Tomášovu hru Zvrhlá Margaret, ve které se žena zamiluje do delfína. Příběh má realné základy a je to nejen velmi vtipné, ale i hodně dojemné a pochopitelné. Prostě Tomáše jako autora mám moc rád a doufám, že si ještě v nějaké jeho hře zahraju.
    Na komorních scénách, ať už s Divadlem Letí nebo v Rubínu hrajete tzv. na krev?
    Tak to je. Dalším vypětím je třeba zkoušení po nocích, nemožnost dát dohromady termíny, když všichni hrajeme v různých divadlech… To je někdy nad lidské síly, to je opravdu zápřah, ale k podobným projektům to už tak nějak patří a mě to vlastně baví.
  • Vy jste se pro herectví rozhodoval jako dospělý, na rozdíl od patnáctiletých dětí.
    To je pravda. Ale i tak jsem se musel učit všechno od začátku, stejně jako mí spolužáci. Na škole jsem sice hrál v Kabaretu hlavní roli, ale když se dnes ohlédnu zpátky, asi bych si připadal zděšený, co jsem tam všechno vyváděl. Tu hlavní roli jsem hrál v určitém věku a v rámci zkušeností, kterých jsem moc neměl.
  • Ale určitě to bylo krásné a zajímavé?
    Kabaret byl úspěch. A hlavně jsme byli mladší, naivní. Herectví je skutečně tvrdý chleba, co vám budu povídat. Kdo tvrdí, že ne, tak nemluví pravdu. Je to dřina (naprosto upřímně). A to nemluvím o existenčních záležitostech, které s divadlem souvisejí.
  • Do angažmá v Českých Budějovicích jste nastoupil na začátku sezóny, a už za sebou – po Elitách – máte druhou premiéru původní české hry…
    Ano, máme po premiéře inscenace Pod sněhem. Je to hra podle knihy Petry Soukupové, kterou zdramatizoval David Košťák, režirovala Jana Kališová a hraju tam s Danielou Bambasovou, Natálii Drabiščákovou, Teresou Barannou, Danielou Šiškovou a Dušanem Sitkem.
  • A vy hrajete záporáka?
    No, Libor není „záporňák“, sice podvádí svoji ženu (Natálii Drabiščákovou), ale to má své důvody. Není to černobílé, ostatně jako nic v životě. Ale samozřejmě pokud se ptáte na záporáky, ty mají herci vždycky radši, záporné role mají říz. Co s klaďasem? (smích)
  • Jak je v Budějovicích, které jste zaměnil za kopcovitý Žižkov…
    Na Břevnově jsem venčil svou fenu Adinu. Budějovice, to je samá rovina, ale je to tu dobrý. V Budějovicích to mám rád. Mají tu vynikající soubor, to jsem skutečně valil oči. Nakoukávám jejich repertoár, a musím řict: „Klobouk dolů“.
  • Jihočeské divadlo je Vaše první angažmá… Šel jste na konkurz?
    Mám tu zatím jen půl úvazek. Jednou nohou zůstávám pořád v Praze. Bydlím jak v Praze, tak v Budějoviccíh. Oslovila mě umělecká šéfka Martina Schlegelová. Deset let se známe z divadla Letí. Přiznám se, že mě nikdy nenapadlo, že bych se ocitl v Českých Budějovicích nebo že bych dostal angažmá. Na volné noze jsem si už po deseti letech zvyknul.
  • Co Vás čeká po inscenaci Pod sněhem?
    Jedu tady od září, premiéra Elit, premiéra Pod sněhem, do toho záskoky. Mám tu mít dvě až tři inscenace do roka. Takže teď bych měl mít volněji, rád bych někam vyrazil aspoň na týden. Ještě mě v této sezóně čeká zkoušení inscenace Ďáblův sluha, kde budu hrát Inkvizitora. Zkoušení opět s Martinou Schlegelovou. Nic o tom zatím textu nevím, tak uvidíme. Texty nikdy dopředu nečtu, nechávám se překvapit na první čtené zkoušce.
  • Kam byste rád vyrazil?
    Nejraději do Říma. V sezóně to moc nejde, tak uvidíme. Na konci sezóny mě s Divadlem Letí na Štvanici čeká projekt Camp Q, součást Pražského Qaudriennale. A v létě Jindřich IV. na Otáčivém hledišti v Českém Krumlově.
  • Držím Vám palce…
    Uvidíme, co bude za dva roky. Třeba mě to dojíždění začne štvát. Zatím se tady cítím super. A hlavně v divadle jsou všichni pohodoví a skvělí lidé, a to je co říct.
  • 21.1.2019 00:01:23 Josef Meszáros | rubrika - Rozhovory

    Časopis 07 - rubriky

    Archiv čísel

    reklama

    Čechomoří  (JD)

    Články v rubrice - Rozhovory

    Igor Orozovič: Každý má jiné životní baterky…

    Igor Orozovič

    Na Nové scéně má za sebou v této sezóně premiéru inscenace Plukovník Švec. Tato ve své době populární hra větš ...celý článek



    Časopis 07 - sekce

    HUDBA

    13. komnata Ireny Budweiserové

    Irena Budweiserová

    13. komnata Ireny Budweiserové
    Ataka panické poruchy donutila známou zpěvačku od základu změnit svůj život. celý článek

    další články...

    LITERATURA/ UM?NÍ

    Velikáni filmu... Walter Matthau

    Walter Matthau a Meg Ryanová (IQ)

    Průvodce ženatého muže
    Jak se stát správným proutníkem a svůdcem žen bez ztráty manželského krbu. Walter Ma celý článek

    další články...