Pejprbój ve Zlíně
autor: archiv divadla
zvětšit obrázekBěhem zlínského divadelního festivalu se vždy počítalo s nejmenším obecenstvem. Letos (nejen) pro ně přichystal papírovou pohádku Pejprbój sám patron festivalu mim Radim Vizvá-ry. Na rozdíl od Velkého sálu Městského divadla, kde představil na úvod festivalu své pásmo Sólo, se 15. května 2018 zabydlel v komornějším prostoru jeviště Studia Z. O to účinněji dopadala na obecenstvo složené převážně z děti ze zlínských mateřských škol jeho nezkrotná energie a charisma.
Nechal na scénu přivléct velké role bílého papíru, z něhož postupně modeluje pohádkový příběh. S papírem se dokáže dostat do nezvyklých interakcí. Rozvinuje jej do dlouhých pásů z jednoho konce pódia na druhý, ale papír sám záhy přebírá iniciativu a podtrhává mu nohy nebo ho nutí vrhat se po hlavě do řad přímo mezi děti. Ještě není úplně jasné, kam bude děj směřovat, ale již jen toto potýkání člověka a zdánlivě nehybného materiálu budí u většiny dětí salvy smíchu a provokuje je k poznámkám. Pro některé velmi malé děti jsou ovšem poměrně neutrální zjev postavy v bílém kostýmu a šustění papíru zdrojem strachu a rozpláčou se tak, že je rodiče musí odvést (představení je sice avizováno pro věk od tří let, ale zřejmě se rodiče domnívají, že jejich ratolesti to zvládnou).
Pod rukama mima pásy papíru znenadání ožívají, vznášejí se do prostoru, všelijak pokroucené zasypávají jeho postavu. V pomačkaném papíru nasvíceném modravým světlem se vytvářejí barevné plochy, lomy a hrany vrhají stíny a celý obraz připomíná kubistickou kytici nebo pole podmořských rostlin. Z tohoto půvabného chaosu se rodí zvířata – had, kůň nebo pták. „Mávání křídly“, „vznášení ve vzduchu“ jsou tak sugestivní, že i ty sebeneklidnější děti zcela ztichnou. Vzduch, dech a dýchání jsou opakujícími se tématy.
Z papírové hromady se noří také mimův kamarád – pejprbój - papírová loutka - „chlapeček“, jež dává mimovi různé rady. Z neorganizované papírové hmoty může povstat i něco nedobrého – třeba zlý beztvarý „obr“, který uchvátí loutku a proti němuž vyjíždí hrdina- rytíř na koni do boje. Jsme v pohádce, a tak vše musí dobře skončit. Hrdina vítězí nad obrem a zachraňuje svého přítele, oba pak společně odcházejí a mizí v dálce.
Již několikrát během představení mohli někteří odvážní jedinci vstoupit do papírového světa a stát se bezprostředními účastníky dění. Na závěr jsou pozvány k velkému tanci s papírem všechny děti. Konečně mohou uvolnit nastřádané síly, pobíhat po scéně, křičet, cáry zmačkaného papíru létají sem a tam. Celý tento mumraj velice malebný na pohled je skvělým epilogem a zaslouženou odměnou za udržování disciplíny po dobu téměř hodinové inscenace, jíž Radim Vizváry úspěšně vychovává budoucí příznivce pantomimy…
TIP!
Časopis 13 - rubriky
Časopis 13 - sekce
HUDBA
Habana Social Club poslední jízda v Praze a Brně
Skvělá hudba, vášnivý tanec a jedinečný příběh života na karibském ostrově. Hvězda kubánských nocí, skupina Ha celý článek
OPERA/ TANEC
Na scénu Vídeňské státní opery se vrací Rusalka
Po čtyřech letech se na scénu Vídeňské státní opery vrací opera Antonína Dvořáka Rusalka v režii Svena-Erica B celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Oceňovaný film Paříž, 13. obvod
Paříž, 13. obvod
Život mladých Pařížanů bojujících o své místo na slunci. Francouzský film oceněný Zlatou p celý článek