Scéna.cz 

Radúz a Mahulena láká nejen pro svoji pohádkovost

Divadlo Příbram uvedlo v premiéře muzikál Radúz a Mahulena. Příběh inspirovaný textem Julia Zeyera pochází z pera osvědčeného autorského tandemu – Stanislava Moši a Petra Ulrycha. Na jevišti Městského divadla Brno, kde tento projekt měl premiéru, uvedli mimo jiné také muzikál Koločava. Umělecké vedení Divadla Příbram vyšlo z divácké ankety. Příbramští divadelníci projevili největší sympatie vůči hudebním titulům.
Režisérem představení v Příbrami byl Karel Brožek. Spolu s ním se na choreografii podílel Vladimír Kloubek, autor výpravy Alois Tománek, autor kostýmů Tomáš Kypta a Samiha Malehová. Pěvecké party nastudoval s příbramskými činoherci Štěpán Eliáš. V hlavních rolích účinkují Lukáš Typlt jako Radúz a Debora Štolbová jako Mahulena. Dále účinkují Hana Kliková, Zora Jandová, Hana Tunová, Veronika Bajerová, Vladimír Mrva, Libor Jeník a další.

Příběh Radúze a Mahuleny láká diváky nejen pro svoji pohádkovost, která vychází z pohanských kořenů - slovanských bájí, ale pro samotný velký příběh naplněné lásky. Ta, jak už to bývá, postihla dva mladé lidi, jež k sobě mají být daleko, vzhledem k nepřátelským příbuzenským vztahům. Zkušený scénárista Stanislav Moša dokázal diváka zaujmout nejen v úvodu, kdy se představují jednotlivé postavy, ale udržel kvalitní příběhovou nit, která kulminuje přes jednotlivé překážky až v závěrečný šťastný konec. Velký prostor nabídl i jednotlivým postavám. Ať hlavním, například Matce Zemi, jež můžeme chápat jako Smrt, Osud či Vypravěče (Hana Kliková), ale i hořké Runě (Zora Jandová), kamarádskému Radovidovi (Vladimír Senič), potulnému pastýři Vratkovi (Libor Jeník), rovněž tak matce Radúze Nyole (Milena Kleinerová).

Choreograf Vladimír Kloubek sázel zejména na lidové taneční prvky kombinované místy s dancing projevy, například zdůrazňované hmaty k přirození apod. Scénograf Alois Tománek se držel zejména jednoduchosti příběhu, použil okřídlené trojúhelníky – symboly hor či stromů. Závěrečnou proměnu Mahuleny ve strom řešil pomocí závěsů na tazích, jež předtím sloužili jako nebe, případně jako voda. Režisér Karel Brožek udržel snovost příběhu, byť někdy v přemíře nechal herce klekat.

Z jednotlivých hereckých projevů je nutné vyzdvihnout čistotu, charisma a elegantní noblesu Hany Klikové coby Matky Země. Ve svém důsledku působila jako svěží a blahodárný dech celé inscenace, a to po pěvecké i taneční stránce. Z mužských představitelů – Lukáš Typlt coby Radúz nebyl již tanečně přesný. Jednoznačně se ukázalo, že v případě delší přípravy by mohl postavu po stránce pěvecké doladit. Alespoň dokázal zaujmout zajímavou barvou hlasu.
Silné nedotažení, zejména z řemeslného hlediska, měla bohužel titulní Mahulena v podání Debory Štolbové. Myslím, že na nedostatky ve výslovnosti (např.o ja_u, místo o jaru, nebo jakékoli ražené hlásky „m“, uvidí_ místo uvidím apod.) neměla vliv hlasová indispozice. Zrovna tak, doufám, nepodmiňovala naprostou tvrdost v emočním a pohybovém projevu. Krásná, čistá a jemná Mahulena ve výsledku působila jako Xénie z Arabely.
Určitou dravost a energičnost, za níž získaly potlesk na otevřené scéně, dokázaly předvést ve svém výstupu Hana Tunová coby Živa a Veronika Bajerová coby Prija. Pěvecky dramatická a intonačně čistá, ve výrazu přesná byla hostující Zora Jandová.

Muzikál Radúz a Mahulena ukazuje, že se inscenační a interpretační úroveň v Divadle Příbram pomalými krůčky zvedá. Začátky lze hledat u vyjímečného představení Hrdý Budžes, za něž je hostující Barbora Hrzánová nominovaná na cenu Thálie v kategorii ženský herecký výkon. Také o tom svědčí i nedávno premiérovaná inscenace Podivná paní Savegeová.