zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Kukačka - přesto zůstal člověkem

Anna Kukuczková (Kukačka - přesto zůstal člověkem)

autor: archiv divadla   

zvětšit obrázek

Herečka a mimka Anna Kukuczková představila v A Studiu Rubín své absolventské představení na katedře nonverbálního divadla HAMU pod názvem Kukačka … přesto zůstal člověkem. Je to vlastně svérázný hold jejímu otci, Erwinu Kukuczkovi, jedné z výrazných osobností alternativního divadla druhé poloviny 20. století, spisovateli a knězi.
Performerka využila literatury, v níž otec zaznamenal své autentické zážitky, ale také jeho veršů, a společně s Ondřejem Holbou, který se ujal režie, vytvořila koláž, v níž propojuje vyprávění, zahrnující biografické prvky ze života Erwina Kukuczky, které s jistou nadsázkou komentuje, s nonverbálními mezihrami a hranými scénkami.

Ať už je to stylizovaný tragikomický výstup z Kukuczkova dětství (kde ztvárňuje malého Erwina, jeho otce a jeho macechu), tak Camiho jednoaktovku Opilcovo dítě, v níž Kukuczka hrál před padesáti lety v divadle Orfeus Radima Vašinky právě v prostoru Rubínu.
Využití genia loci tohoto místa s laskavým pohledem (nadhledem) dcery ukazuje střípky ze života a způsobu myšlení osobnosti, jejíž osudy se dotkly nejrůznějších aspektů historie (od dramatického válečného a poválečného dětství, přes undergroundové mládí, po zklidněnou současnost). Anna Kukuczková vhodně kombinuje verbální a neverbální stránku výrazu, a vytváří pozoruhodný celek, který zajímá a dojímá. Jen drobná výhrada - osobně bych ve vyprávění zvolila od začátku přiznaný osobní tón. Kukuczková na počátku zní spíše jako recitátor, který dostal k interpretaci text a přednáší ho s patřičným odstupem a zároveň patosem. Teprve postupně se tón výpovědi stává osobnější, a tím sympatičtější. A v okamžiku, kdy performerka přidává nonverbální elementy jak v mimice, tak gestice, jako by se otevřely dveře vstřícnosti vůči divákovi. Vše najednou působí mnohem přirozeněji, a ve výrazu jistěji. A vlastně i hravěji a zábavněji. Není jasné, zda tato stavba inscenace vznikla úmyslně, nebo náhodně. Na konci (na premiéře asi i díky přítomnosti hrdiny kusu, tedy tatínka Erwina Kukuczky) prožili diváci společně s protagonistkou skutečnou katarzi.

15.5.2017 10:05:34 Jana Soprová | rubrika - Recenze

Časopis 17 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Asociace profesionálních divadel České republiky

Články v rubrice - Recenze

Mefisto: bezvýznamná rozhodnutí s kořeny zla

Robert Mikluš (Mefisto)

Činohra Národního divadla Praha se vrací do Státní opery. Pod vedením režiséra Mariána Amslera vstupuje na jev ...celý článek



Časopis 17 - sekce

HUDBA

Bratři Karamazovi - Studený dříví

Přebal alba

Bratři Karamazovi, jedinečná kapela, která dokázala podivuhodně skloubit víru, mystiku, bigbít, underground a celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Festival umění a kreativity ve vzdělávání

Festival umění a kreativity ve vzdělávání

Už počtvrté se pedagogové, rodiče, odborná i širší veřejnost či profesionálové z oblasti kultury a umění mohou celý článek

další články...