zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Miroslav Macháček – 95 let

Miroslav Macháček

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

Miroslav Macháček
Portrét velkého českého režiséra a herce, spolutvůrce celé jedné epochy Národního divadla v Praze, od jehož narození v těchto dnech uplyne 95 let (2002). Připravili: Z. Hedbávný, M. Šec a V. Polesný. Miroslav Macháček (8. 5. 1922 – 17. 2. 1991) patří ke stěžejním osobnostem naší moderní divadelní scény. V letech 1945-48 studoval herectví na pražské konzervatoři a první polovinu padesátých let strávil v hereckém angažmá divadla v Pardubicích, Realistického divadla v Praze a Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, s nímž jsou spjaty i jeho režisérské začátky. V letech 1956-59 působil jako herec a režisér Městských divadel pražských a roku 1959 vstupuje do činohry Národního divadla. Pro přední českou scénu tvořil, ačkoliv mu její vedení nebylo vždy nakloněno, až do své smrti.

V inscenacích a rolích usiloval o uměleckou výpověď o člověku, svědčící o kvalitě charakteru jedince, smyslu a hodnotě jeho konání. Jako režisér využíval vizuální metafory a uplatňoval smysl pro ztvárnění velkého jevištního prostoru jako nositele významu. Jeho herectví bylo antiiluzivní, s výraznou ironií, skepsí, sžíravým humorem. Přemýšlivý přístup k postavám a psychologické ponory do děl klasiků (jak uvidíme především na příkladu slavné inscenace Naši furianti) způsoboval silnou společenskou rezonanci jeho inscenací a byla období, kdy Macháček měl divadelní jeviště zapovězeno či pod nesmyslným nátlakem nebyl schopen tvořit. I přes obtížné podmínky vytvořil řadu inscenací, jež se již v době svého uvádění staly legendárními: Třetí přání (V. Blažek, 1958), Půlnoční mše (P. Karvaš, 1959), Poprask na laguně (C. Goldoni, 1961), Oidipus vladař (Sofokles, 1963), Ze života hmyzu (K. a J. Čapkové, 1965), Novokřtěnci (F. Dürrenmatt, 1967), Jindřich V. (1971), Naši furianti (1979), Vévodkyně valdštejnských vojsk (1981), Hamlet (1982), Smutek sluší Elektře (1987).
Neméně působivé byly i jeho nezapomenutelné role: Koch (E. M. Remarque, Poslední dějství – 1958), Tybalt v Romeovi a Julii (1963), Macbeth (1969), První herec a Duch Hamletova otce v Hamletovi (1982), Svidrigajlov ve Zločinu a trestu (1966), Luka v Gorkého hře Na dně (1971), Prochor v Gorkého Vasse (1986), Váňa ve Strýčkovi Váňovi (1990). Hostoval v Činoherním klubu a sugestivní stopu zanechal i na filmovém plátně.
Vysílání: 04.5., 23.40 hod., ČT art
Opakování: 07.5., ČT art

24.4.2017 12:04:32 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 16 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Hra, která se zvrtla (MdB)

Články v rubrice - Z éteru

Divadelní tipy 15. týden

Rudolf Hrušínský

Tichý muž
Na vynikajícího českého herce a vzácného člověka Rudolfa Hrušínského, od jehož úmrtí zítra uplyne ...celý článek



Časopis 16 - sekce

HUDBA

HDK uvádí muzikálovou pohádku Zlatovláska

Zlatovláska (Hudební divadlo Karlín)

Hudební divadlo Karlín uvádí muzikálovou pohádku Zlatovláska režii v Filipa Renče. Na jevišti Malé scény HDK z celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Antologie Krvavý Žižkov

Přebal knihy

Krvavý Žižkov je antologie, která má svého předchůdce Krvavý Bronx (2020), úspěšnou knihu povídek o „vyl celý článek

další články...