zvláštní poděkování
Quantcom.cz

„Na herectví už se dívám jinak,“ říká herec Viktor Dvořák

Viktor Dvořák

autor: Petr Schier  

Herec Viktor Dvořák již téměř dva roky „válčí“ na oblastní scéně Moravského divadla Olomouc. Studoval pražskou DAMU obor činoherní herectví u profesorů Jaroslavy Tvrzníkové a Ladislava Mrkvičky. Z jeho absolventských rolí musíme uvést Figara ve Figarově svatbě, Mr. Smith ve hře Plešatá zpěvačka a Lazebníka v Donu Quijotovi.
Na domovské scéně, kde je v angažmá od dubna 2002, hraje v inscenacích Sklenice vody, Clavijo, Něžný barbar a Bouřlivé výšiny. Opomenout nelze Studio Hořící žirafy s inscenacemi pod režijním vedením Davida Drábka - Kostlivec v silonkách a druhý díl Kostlivec: Vzkříšení. Dále Roberto Zucco, režisér Z. Janáček. Kromě Olomouce hostuje v souboru Divadla Valmet ve hře Zůstaň na lince. S inscenací Kostlivec: Vzkříšení se představí Studio Hořící žirafy im memoriam na festivalu České divadlo 2003/04 v Praze 16. května 2004 od 19:00 h ve Švandově divadle.

  • Nakolik je příměr o dvouletém „válčení“ v divadle doslovný?
    Do Olomouce jsem šel bez jakýchkoliv představ. Nemám v divadle zatím žádné zásadní problémy se s něčím vyrovnat. Když už válčím, tak v podstatě s konkrétními rolemi a v dobrém slova smyslu.
  • Jak jsi se vlastně vůbec do Moravského divadla Olomouc coby rodák z Českých Budějovic dostal?
    Nejklasičtější cestou. Když jsem končil studium, tak jsem kontaktoval ředitele některých divadel. A nakonec jsme se dohodli s Peterem Gáborem, uměleckým šéfem činohry v Olomouci.
  • Zmínil jsi Petera Gábora – jaký máte za tu dobu mezi sebou vztah, přeci jen je to šéf.
    Sice je to šéf, ale pro mě především režisér, s nímž jsem se při práci setkal nejméně dvakrát do sezóny. Musím přiznat, že za to rád, ať už přede mnou stál jako režisér na jevišti nebo v klubu jako člověk.
  • Kromě výměny Petera Gábora na postu uměleckého šéfa skončila v listopadu éra scény Studio Hořící žirafy, která se určitě zapsala do divadelní historie, jak o tom svědčí mnohé projekty.
    Mrzí mě, že si radní města Olomouce neuvědomili, jak důležitou roli plní - plnilo Studio coby alternativní scéna vedle velkého divadla ve stotisícovém městě, plném studentů. Rukopis Davida Drábka je dle mého v českém divadle výjimečný a specifický. Snad se někde najdou moudřejší a Studio dostane znovu šanci.
  • Pojďme k současnosti – co tě čeká za nové role?
    Koncem ledna začínám zkoušet Octavia v Moliérově Skapínova šibalství s režisérem Dodo Gombárem a snad by se mohla v budoucnu opakovat spolupráce s pražským Divadlem Valmet, kde teď hraju v divácky úspěšném představení Zůstaň na lince. Od února s ním budeme hostovat v Divadle v Celetné. Všechny zvu.
  • Divadlo Valmet – můžeš ho více přiblížit?
    Tento soubor založili mí spolužáci – režisér Dan Špinar, dramaturgyně Lenka Chválová a herečka Jana Stryková. Z dalších inscenací – Valmet a Polaroidy.
  • Když tak poslouchám výčet Tvých rolí, máš už herectví plné zuby nebo si naopak stále natěšený?
    Po dvou letech profesionálního hraní se na herectví dívám jinak než před přijímačkami, ale podezřívám se, že jsem čím dál natěšenější.
  • Jak to myslíš?
    Chci hrát, hrát a hrát.
  • To už někdo říkal… Nuž, kromě jeviště se podílíš na tvorbě rozhlasových inscenací. Jak se cítíš za rozhlasovým mikrofonem.
    Super. Velmi příjemná práce, u níž se můžeš tvářit a šklebit, jak chceš nebo potřebuješ. Doufám, že Český rozhlas nebude radikálně škrtat, podobně jako Česká televize, a dobré pořady mluveného slova nevymizí. Už od základní školy se věnuji recitaci a díky mikrofonu se k tomu mohu vracet.
  • Teď mě napadlo – co taková recitace v reklamě?
    Pusť si olomoucké rádio…
  • Tys tam něco podobného namluvil?
    Olomoucké tvarůžky,
    chutnaj nejlíp u Hrušky.
    Šťastné prožití nového roku,
    Vám přeji všechny firmy z Olomouckého fochu.
  • Teď vážně…
    Přednost dávám veršům v rozhlasových inscenacích.
  • Co moderování – šel bys do toho?
    Šel, ale musel by mě někdo finančně přesvědčit.
  • Jak to? Vás v Olomouci špatně platí?
    Ještě že nemám zatím rodinu.
  • Role se tedy učíš na trase Olomouc Praha?I
    Hodně si vyprávím s průvodčíma a cestujícíma. Na přetřes se většinou dostávají novinky toho dne, např. když zatkli Husajna... - Jeden starší pán ho litoval, že je vyhublý. Prý mu asi nedali ani najíst. Já na to: Vypadá nějak sešle. A on zase: Divíte se, když má takový starosti?
  • Už si někoho z vlaku dostal do divadla?
    Ve vlaku ani nikde jinde nevykládám, co dělám. Jinak už se mi stalo, že mě někteří diváci ve vlaku poznali. (Dlouhé přemýšlení.) Asi dva.
  • Už jsem myslel, že se stydíš za svoji stavovskou čest.
    Nééééé. Jasně že ne. Proč?
  • Máš pravdu – učitel ani zedník taky o sobě všude nevykládají, co dělají.
    Kromě pana prezidenta.
  • Vedeš. Nepíšeš náhodou vtipy?
    To mně lichotíš. Kdybys někdy přišel k nám do divadla, určitě by ses hodně nasmál.
  • Cestující ve vlaku jsou vděčným zdrojem inspirace pro herce. Využíváš ji?
    Zatím moc ne, to bych musel dostat monodrama.
  • Rozhazuješ sítě mimo olomoucké divadlo?
    Těžká otázka. Nepatřím k těm, kteří absolvují sto padesát castingů a jsou vidět všude. Hledám správnou míru uplatnění.
  • Kdo z bardů v divadle Ti nejvíce pomohl?
    Určitě kolega pan Josef Bartoň. Ukázal mi, kde všude se v divadle nechá vařit kafe a jak se telefonuje do divadelního klubu. Jinak mi pomohli všichni. Jsou úžasní a skvělí.
  • Přeji Ti ještě úžasnější a skvělejší partu kolegů, dobré role a někdy třeba v Praze při hostování na viděnou, třeba v Rokoku.
    To abychom oba dva měli druhý den volno… Díky.
  • 2.2.2004 23:02:58 Josef Meszáros | rubrika - Rozhovory