Scéna.cz 

Zemřel legendární herec Lubomír Lipský

(* 19. dubna 1923 - † 2. října 2015)
Jeden z posledních mohykánů poválečné divadelní a filmové historie byl pro Městská divadla pražská doslova rodinným stříbrem. Celý život se důsledně držel motta: „Lepší je opotřebovat se, nežli zrezivět.“ A i ve svých devadesáti udivoval vitalitou a duševní svěžestí.

Na počátku jeho herecké dráhy stál studentský ochotnický kroužek Malá komedie v rodném Pelhřimově, z něhož se 1945 stalo Divadlo satiry, působící do 1949 v Praze. V letech 1949–51 studoval divadelní vědu a estetiku na FF UK v Praze. Od roku 1950 se stal členem Městských divadel pražských.

Jen kvůli vojně si na čas odskočil do tehdejšího divadla Čs. armády na Vinohradech (1953) a pak se vrátil do ABC, kde setrval až do penze v roce 1987. Ale i poté tu hrál tak dlouho, jak mu to zdravotní stav umožňoval. Ještě ve věku devadesáti let se objevoval na jevišti divadla ABC v několika rolích. Jeho vitalitu a přesné herectví obdivoval Robert Fulghum, když se přijel podívat na premiéru Drž mě pevně, miluj mě zlehka. I když Lipský mnohdy toužil po rolích dramatických či tragických, jeho doménou byly především role komické, v nichž si ho diváci zamilovali. Z divadelních rolí období Ornestina to byl například Jack Worthing ve Wildově Jak je důležité míti Filipa, 1950, Klubko ve Snu noci svatojánské, 1954, David Veleba ve Veselých paničkách windsorských, 1969, Dolfa Hezoun v Daňkově Svatbě sňatkového podvodníka, 1961, Děda Potůček v legendárních Dietlových Třech chlapech v chalupě, 1963, Babberley v Charleyově tetě, 1964, Jörgen Tesman v Ibsenově Heddě Gablerové, 1965. Z později doby diváci asi nejvíce vzpomínají na Jezinky bezinky či Únos Sabinek. V nové éře Městských divadle pražských si zahrál na scéně ABC i Rokoka, připomeňme Marvinův pokoj, Barona Prášila, Postřižiny, Šakalí léta, U nás v Kocourkově, Pan Kaplan má třídu rád a Drž mě pevně, miluj mě zlehka. Na divadelních scénách Městských divadle pražských působil neuvěřitelných 65 let! Ale vyzkoušel i další divadelní prkna. V roce 1967 hrál externě v Divadle Za branou, měl zkušenost s Laternou Magikou, s níž vycestoval i do Montrealu, objevil se také v Hudebním divadle v Karlíně a v Divadle Na Jezerce. Na seznamu jeho divadelních rolí je 150 položek, filmových a televizních rolí je ještě více. Jeho komediální herectví bylo vždy schopné i psychologicky prokreslených charakterních typů, úspěchu dosáhl též jako výrazný estrádní komik (např. postava Hlustvisiháka). Od 40. let ztvárnil více než stovku různorodých rolí ve filmech, televizních inscenacích a seriálech (kultovní seriál Tři chlapi v chalupě, kde hrál dědu Potůčka).
Od roku 1948 byl ženat s tanečnicí Věrou Kittlerovou a měli spolu dvě děti. Tatjana Jandourková (1949) je překladatelka, syn Lubomír (1951-91) byl filmový režisér. Svou první Thalii získal v roce 1997 za operetní roli Billa Kippa v muzikálu Sny z Nového Yorku v Hudebním divadle v Karlíně, v roce 2006 následovala Thalie za celoživotní dílo.