zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Po sametu

Po sametu (Foto: J. Fulin)

autor: archiv divadla   

zvětšit obrázek

25 let od Sametové revoluce. Je to vhodná příležitost se ohlédnout, připomenout si cestu, kterou jsme ušli a zhodnotit její nejvýraznější momenty. Autorská inscenace PO SAMETU rozšíří repertoár Nové scény svoji premiérou – stylově 17. listopadu 2014.
Režisér Jiří Adámek, tvůrce originálního modelu hudebně-verbálního divadla (někdy nazývaného „novým voice-bandem“), pro takové ohlédnutí našel ideální materiál v Minulém týdnu – rubrice, která týden co týden vychází v časopisu Respekt. Její autor Ivan Lamper v ní shrnuje nejdůležitější domácí události i zcela efemérní epizody v životě naší země – a činí tak s nezanedbatelným autorským vkladem, který nepostrádá humor ani poezii. Při zpětném pohledu získáme panoramatický, někdy až závratný pohled na vzestupy a pády našeho veřejného, kulturního a společenského života. Můžeme se tak i sami na sebe podívat s nadhledem... a třeba se i sami sobě zasmát.

Střípky z posledních pětadvaceti let. Opojné roky po převratu. Pocit zklamání a zrady z vysoké politiky, když přicházejí první krize. Bahnitá mělčina opoziční smlouvy. Nové naděje, nové touhy po malých revolucích a nová zklamání. Střídající se tváře politiků, po kterých zůstávají špinavé šmouhy. Vztek, který si vyléváme na slabších a bezmocnějších, místo abychom si došlápli výš. Směšné, trapné, téměř neuvěřitelné skandálky a aféry. Bezostyšnost, pýcha, pokrytectví. A co je hlavní? Nepřijmout vlastní odpovědnost. Mám na mysli představení, které působí jako krajina. Každý divák se může zastavit v místě či u události, na které má osobní vzpomínky. Nebo kde se ho něco osobně dotýká. Herci jsou průvodci, prostředníci. Vyvolávají v paměti zasutá hesla, názory, postoje a nechají je zase mizet, aby se mohly vynořit další. Proměňují se v politiky, novináře, občany, úředníky – zastupují nás všechny. I prostor, ve kterém se pohybují, působí jako krajina. Krajina-země, která je nám dána ke správě. Někdy jsme k ní nevšímaví, často dokonce bezohlední. A přece jsou chvíle, kdy za ni pocítíme vděk. Právě vědomí vděčnosti by mělo být tím, co v naší inscenaci vyváží všechny nepěkné stránky života „po sametu“. Jiří Adámek, režisér inscenace.
Hrají: Saša Rašilov, Taťjana Medvecká, Pavla Beretová, Filip Kaňkovský, Pavel Smolárik j. h. a Petr Vančura j. h.

17.11.2014 15:11:38 Redakce | rubrika - Ze zlaté kapličky

Časopis 17 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Bastard (Městské divadlo Brno)

Články v rubrice - Ze zlaté kapličky

Laterna fest 2024

The Umbilical Brothers (The Distraction)

Druhý ročník mezinárodního festivalu multižánrového divadla na Nove& ...celý článek



Časopis 17 - sekce

HUDBA

Mladí ladí jazz zdarma na Karlovo náměstí

Jazzanova

V Praze do 30. dubna patří Karlovo náměstí patřit jazzu i dalším hudebním žánrům. Pod taktovkou festivalu Mlad celý článek

další články...

OPERA/ TANEC

Sezona Opery ND a SOP vyvrcholí festivalem

Vizuál festivalu

Aktuální, interaktivní, moderní, pestrý, odvážný, český i světový - takový bude letošní ročník festivalu Opera celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Velikáni filmu... Karel Kachyňa

Oznamuje se láskám vašim

Setkání v červenci
Úsměvná letní romance o nenadálé lásce. Český film uznávaného režiséra Karla Kachyni, od celý článek

další články...