Petr Michálek: U psaní se jako typický extrovertní introvert cítím nejlépe
autor: archiv divadla
zvětšit obrázekNadační fond Cen Alfréda Radoka a agentura Aura-Pont uspořádaly čtvrtý ročník Noci českých a slovenských autorů, která se v letošním roce poprvé konala v koprodukci s Divadlem Na zábradlí. Výrazné režisérské osobnosti představily divákům inscenovaná čtení finálových textů dramatické soutěže o Cenu Alfréda Radoka za rok 2012.
Formou scénických črt, divadelních „návnad“ a ochutnávek se v nastudování režisérů Arnošta Goldflama, Jana Mikuláška a Jana Friče – osobností spojených s novým uměleckým programem Divadla Na zábradlí – představily texty Petra Michálka (DOMEČEK), Tomáše Vůjtka (SLYŠENÍ) a Miloslava Vojtíška, píšícího pod pseudonymem S.d.Ch. (APOKALYPSA V PRAZE). S jednotlivými autory jsme se setkali v průběhu večera osobně. Jako první přijal naše pozvání k rozhovoru Petr Michálek, ředitel Městského divadla Zlín. Původní profesí dramaturg, nyní také v roli dramatika. Rozhovor vedla Ilona Smejkalová.
Domeček je hra o tom, že řeka teče a ty nevstoupíš.
Anonymita. Je to ten typ zpětné vazby, který má smysl. Posuzuje se pouze text, navíc alespoň v nějakém kontextu.
Nenapadlo. Snad mi to uvěříte, když Vám řeknu, že mám větší radost z toho, že text uvede v této sezóně Buranteatr.
Ve Zlíně o uvedení Domečku neuvažujeme. A jako fanoušek Buranů jsem v tuto chvíli spokojený.
To slyším poprvé a naplňuje mě to nadšením.
Řeknu vám to takto: kdybych v jisté etapě svého života nezažil to, co jsem zažil, Domeček bych nikdy nenapsal. Ale jde o hru, ne o záznam.
Ale to je přece vlastní každému z nás, ne? Ta touha odpoutat se a přivinout zároveň.
Tak toto je přesně ta úroveň, kam už podle mne nemá vstupovat autor, ale dramaturg. Nechci vysvětlovat svou hru. Promiňte.
Jsou to písně na půl cesty. Pro dva.
Spadeno mám v tomto smyslu spíš na sebe. Rád bych totiž jednou napsal nějakou „obyčejnou“ hru. Bez filmových střihů, formálních srandiček. Čím víc mě totiž tenhle styl bavil v minulosti, tím víc mě to teď táhne k askezi. Ale je to strašně těžký. Zůstat jen sám.
Nepočítám to. Ale jedno je jisté, ať už jsem hrál, psal, překládal či režíroval, s amatéry či tzv. profesionály, vždy jsem divadlo chápal především jako projev jistého autorství. A jedním dechem dodávám, že u psaní se jako typický extrovertní introvert cítím nejlépe.
Tomáše Vůjtka mám rád.
TIP!
Časopis 17 - rubriky
Časopis 17 - sekce
HUDBA
Turbodechovka Fanfare Ciocărlia roztančí Flédu
Fanfare Ciocărlia, jedna z nejproslulejších balkánských dechovek, představí 12. května v premiéře na Flédě svo celý článek
OPERA/ TANEC
Erik Bosgraaf v kostele sv. Šimona a Judy
Charismatický holandský flétnista Erik Bosgraaf poprvé vystoupí v Praze. V rámci cyklu Stará hudba FOK se v út celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Filmové tipy 18. týden
Maratónec
Dustin Hoffman a Laurence Olivier jsou protivníci na život a na smrt. Americký film (1976). Dále celý článek