Scéna.cz 

Holky z kalendáře pobaví v Pardubicích

Východočeské divadlo Pardubice o víkendu 15. a 16. prosince uvede již čtvrtou premiéru stávající divadelní sezóny. Po nedávné premiéře Molièrovy komedie Don Juan se divákům představí současná britská komedie HOLKY Z KALENDÁŘE scenáristy a dramatika Tima Firthe, která byla pro divadlo napsána podle stejnojmenného filmu Calendar Girls z roku 2003, jenž byl inspirován skutečnou událostí.

Děj hry přibližuje dramaturgyně Jana Uherová: „V poklidném anglickém městečku v Yorkshiru se scházejí ženy středního věku v ženském spolku. Vyměňují si recepty, vzdělávají se, pletou… a nudí se. Jednoho dne se šest z nich rozhodne nafotit do každoročního kalendáře namísto pohledů na místní kostely své akty. Ne, že by se nestyděly, ale nechají se přesvědčit manželem jedné z nich, že právě tento věk je u žen nejkrásnější, že kvetou jako slunečnice a dávají ze sebe to nejlepší. Z prodeje kalendářů pak chtějí koupit sedačku na onkologické oddělení nemocnice. Ve městečku vznikne skandál, ale o kalendář je enormní zájem a jeho prodejem získá spolek pro charitu značný obnos.“

Dojemnou a laskavou hru o ženách, které překonaly samy sebe, režíruje Petr Novotný, který se obklopil zcela novým inscenačním týmem – kostýmy navrhla Hana Fisherová, scéna je z dílny Martina Černého. V hlavních rolích se objeví hosté Jana Paulová a Helena Malehová, z místních hereček Jindra Janoušková, Dagmar Novotná, Ludmila Mecerodová či Romana Chvalová.

Hra Holky z kalendáře je oslavou zralého, krásného a emancipovaného ženství. Režisér Petr Novotný říká: „Kdyby nebylo krásné mladé paní ve středním věku, mohli bychom se my komedianti jít rovnou klouzat. To právě ona nás má ráda, kupuje předplatné, chodí pravidelně do divadla a vede k tomu i svého manžela, děti a přítelkyně. A my jí hrajeme o hrůzách světa a malosti člověka, o moudrých smutcích a hořkých radostech. Ona nám naslouchá, někdy s pochopením, jindy s nadšením, ale vždy trpělivě. A tak jsme si řekli: Teď zahrajeme krásné mladé paní v nejlepším věku o ní! O jejích radostech, smutcích a snech! Jeden nás nadchl nejvíc, ten o tom, jak je krásné jít na chvíli „za školu“. Udělat něco ztřeštěného, výjimečného a svého. Vzepřít se osudu i věku. Jen na malinkou chvíli si vyzkoušet stav beztíže. Tak vznikly Holky z kalendáře. Skutečný příběh o skutečných ženách z našeho hlediště. Jako poděkování, jako políbení ruky.“