Scéna.cz 

Divadlo Pod Palmovkou.

Divadlo Pod Palmovkou zahájilo v září roku 1999 jubilejní padesátou sezónu. Po Listopadu se v roce 1990 ujalo divadla nové vedení v čele s ředitelem a režisérem Petrem Kracikem, dramaturgem Martinem Velíškem a managerem Petrem Našicem. Od 27.9.1990 nese libeňská scéna nový název - Divadlo Pod Palmovkou. Po několik let trvající postupné rekonstrukci se divadlo zbavilo totalitní unifikace kulturních zařízení a navrátilo se k původnímu dobovému vzhledu.

V této nové etapě, až do dneška, vznikla řada pozoruhodných inscenací jak režiséra P. Kracika (dramatizace Steinbecka O myších a lidech, Ibsenův Peer Gynt, Shakespearův Hamlet), tak dalších režisérských osobností (J. Korčák inscenoval Topolovu hru Kočka na kolejích, Ota Ševčík Královnu Kristýnu A. Strindberga, Jaroslava Šiktancová Vojcka G. Bűchnera, Jana Kališová Černou komedii P.Shaffera, Ivo Krobot Platonova A.P.Čechova, Návrat domů H. Pintera a Kunderovu adaptaci Diderotova Jakuba a jeho pána, Juraj Deák Moliérova Lakomce a Zdravého nemocného - v roce 1999, Jan Hřebejk Nebezpečné vztahy Ch. Hamptona, Michal Lang Pitvoru Rowleye a Middletona, L. Bělohradská Caligulu A. Camuse a Slečnu Julii A. Strindberga). Začátky působení divadla v Libni nejsou datovány zcela přesně, ale s jistotou lze říci, že již v roce 1893 bylo zahájeno v sále tehdejší hospody U Deutschů (v místě dnešního Divadla Pod Palmovkou) účinkování první profesionální scény v Libni. Tyto počátky jsou svázány především se známým jménem operetní subrety Marie Zieglerové, která zde účinkovala a vedla soubor. Teprve v poválečné době se zde etabloval nový soubor, který kolem sebe shromáždil vůdčí duch, režisér Jan Strejček, z mladých herců a divadelníků (řadu z nich povolal z Horáckého divadla v Jihlavě). Nová nadějná skupina, v níž začínala řada později velmi populárních herců (Josef Kemr, Soběslav Sejk, Miloš Wilig, Jan Skopeček, Pavla Maršálková, Věra Tichánková a mnozí další), zahájila první sezónu na podzim 1948 v žižkovském divadle Akropolis. Již v průběhu roku soubor hledal nové útočiště - a našel je v Libni. Vůle a nadšení mít vlastní budovu vedla všechny členy skupiny k tomu, aby doslova vlastníma rukama obnovili zchátralé divadlo a 27. října 1949 v něm zahájili první divadelní sezónu Divadla S.K.Neumanna v Libni. Po zakladatelské etapě Jana Strejčka, který se souborem usiloval o lidové divadlo s náročnými aspekty, se natrvalo zapsal do dějin libeňské scény Václav Lohniský, od roku 1956 její šéfrežisér a o dva roky později ředitel. Václav Lohniský správně odhadl, jak sloučit zvláštní poslání této scény v průmyslové části Prahy s vysokou uměleckou náročností inscenací. Dokázal svůj program realizovat nejen v dramaturgii, ale také v inscenační praxi, zvláště po setkání s další významnou osobností - režisérem Jaroslavem Dudkem. V Libni tak vznikla řada inscenací, které sem připoutaly zájem divadelní Prahy. K nejzajímavějším patřily inscenace her A.Millera Pohled z mostu, Aristokraté N.Pogodina muzikál Jesse B. Semple se žení s písničkami Suchého a Šlitra, P.Corneille Cid s J.Štěpánkovou a E. Cupákem, Planchonova adaptace Dumasových Tří mušketýrů; Feydeauovo Ťululum, později slavná inscenace E. Albeeho Kdopak by se Kafky bál a mnoho dalších. Libeňským divadlem prošla také řada slavných herců, hereček, dramaturgů, výtvarníků, ale i dalších uměleckých osobností (mezi jinými zde jako kulisák a komparsní herec pracoval několik sezón i spisovatel Bohumil Hrabal). Sedmdesátá léta byla zvláště nesourodým obdobím. Za vedení tehdy politicky loajálního ředitele vznikly však i pozoruhodné a ne zrovna konformní inscenace tvůrců jako byli Otomar Krejča (Čechovův Platonov) , Jan Grossman (Čechovův Strýček Váňa, Albeeho Kdopak by se vlka bál, Sofoklův Oidipus), Karel Pokorný (adaptace Olbrachtova románu Bratr Žak, Dvaasedmdesátka F.Langra, která se hrála v novém netradičním prostoru Divadla ve zkušebně), Pavel Háša (Tylův Čert na zemi) a Ota Ševčík (slavná inscenace Dvanáct rozhněvaných mužů R.Rose, nejprve inscenovaná ve foyeru divadla, v době jedné z rekonstrukcí sálu, později byla přenesena na jeviště). Přejeme souboru i celému Divadlu Pod Palmovkou úspěšné inscenace do další padesátky. Informace o aktuálním repertoáru můžete získat na