Scéna.cz 

Jiří Frejka stále s dýmkou

Cyklus Česká divadelní režie 17.ledna 2003 od 20.00 h na ČT 2 pokračuje tentokrtá portrétem spoluzakladatele Osvobozeného divadla, básníka jeviště a první rektora pražské AMU JIŘÍHO FREJKY. V pořadu účinkují: Jaroslava Adamová, Vlastimil Brodský, Antonie Hegerlíková, Otomar Krejča a další. Scénář L.Petišková. Kamera I.Popek. Režie T.Tintěra.

Jiří Frejka
6. 4. 1904 - 27. 10. 1952. Český divadelní režisér a pedagog. Jiří Frejka, jehož portrét se zasněnýma očima a s dýmkou v koutku úst znají snad všichni divadelníci, byl jedním z nejzajímavějších umělců meziválečné avantgardy. Byl nazýván básníkem jeviště a jeho divadelní koncepce stála v přímém protikladu k Jindřichu Honzlovi, s nímž v roce 1925 společně založil Osvobozené divadlo jako divadelní scénu uměleckého spolku Devětsil. První premiérou byl Cirkus Dandin na motivy Molierovy hry, představení pojaté v duchu tehdy nejmodernějšího stylu - konstruktivismu. V dalších inscenacích se Frejka dotýkal především poetismu a s ním spjatými autory - Vítězslavem Nezvalem, Vladislavem Vančurou a francouzskými básníky. V roce 1927 založil Frejka vlastní divadlo DADA, později Moderní studio a v roce 1929 přijal nabídku Karla Hugo Hilara na angažmá v Národním divadle. Ve 30. letech tu vznikly slavné inscenace Fuente Ovejuna, Julius Caesar či Jezero Ukereve. V roce 1945 ministr Zdeněk Nejedlý jmenoval komunistickou správu činohry Národního divadla a pro Frejku, i když vstoupil do strany, tu nezbylo místo. Jeho cesta směřovala do vinohradského divadla, kde ještě vznikly silné inscenace Hoře z rozumu či Svatá Jana - ale komunistická mašinerie se nezastavila a válcovala Frejku dál na okraj. Skončil v Hudebním divadle v Karlíně, kde se ocitl „ve vyhnanství" společně s dalšími velikány českého divadla jako byl Vlasta Burian, Jan Werich či Oldřich Nový. Jeho křehká poetická duše a introvertní povaha nevydržela drsné zacházení doby - skončil dobrovolně vlastní rukou 27. října 1952. Jiří Frejka se stal v roce 1945 prvním rektorem Akademie múzických umění, v roce 1952 byl odtud komunisty vyhozen. Vzpomínku na něj však v sobě nesla silná herecká generace, v níž zazářily hvězdy jako Ladislav Pešek, Jiřina Schejbalová, J. Štěpničková, O. Krejča, J. Adamová, V. Brodský a mnozí další.