Scéna.cz 

Zoja Mikotová vystřídala Morávka

Po pět let, rok co rok, vždy v čase vánočním, putoval královéhradecký soubor pod vedením režiséra Morávka do Betléma. I řekli si po vší té štrapácii, že by bylo hezké letos toho Ježíška něčím podarovat. Dlouho si lámali hlavy, když v tom, nabídnula se Zoja Mikotová, že jim v tom pomůže. Zoja, režisérka to zkušená, s dětmi to umí, což ostatně dokázala inscenací „Pejsek a kočička“, kterou tu u „Klicperů“ před časem dělala, a tak všichni rádi souhlasili.
Chcete –li i vy putovat s Hradečáky po této strastiplné, avšak velice ozdravné cestě, toužíte-li i vy spatřit Ježíška a zajímá-li vás jakou že košilku to vlastně ušili, pak vězte, že již 30. listopadu 2002 v 17.30, na hlavní scéně Klicperova divadla máte první, nikoli však poslední šanci!

Paní režisérka Mikotová si vzpomněla na jistého Jana Zahradníčka, básníka z moravského venkova, který kdysi „Ježíškovu košilku“ vytvořil. I vypůjčila si toto dílo do něhož kromě proslulého biblického příběhu ještě lidové vyprávění o původu světa autor zapletl, a začala šít.
Dramaturgickou nit jí ochotně navlékala Luciie Bulisová, výtvarmým designem okrášlila Blanka Šperková a pro dobrou pohodu jim k tomu Zdeněk Kluka vyhrával. Když bylo vše hotovo, zavolala zkušené posly Jiřího Klepla a Václava Veselého, přidala k nim Petru Výtvarovou, Martinu Eliášovou, Vlastimila Čaňka, Martina Pechláta a několik dalších a vyslala je na cestu. Na cestu plnou tmy, bláta a plískanice zítřků, na cestu na níž nutno pozdvihnouti minulost, očistit ji ze lži, neboť teprve tehdy nám pomůže začít znovu tváří v tvář budoucnosti.