Scéna.cz 

Divadelní tipy na 53. týden

Komediograf (Vysílání: 31.12., 04.20 hod., ČT2)
Televizní podoba představení, které pod stejným názvem již několik let uvádí brněnské HaDivadlo. Můžete se těšit na výstupy komické dvojice Kamil a Michal, hosta pořadu, jehož samomluvy přijdou směšné jen jemu samotnému, i na rady domácím kutilům, které udílí František Rendlík. Nepřijdete ani o rozhovor se sběratelem zvuků, pěvecká čísla barových zpěvaček a řadu dalších ukázek, které staví na nesmyslu a paradoxu.

Čert na zemi (Vysílání: 01.1., 05.00 hod., ČT1)
V hospodě se sešla celá vesnice, chystá se představení, které podle národní báchorky Josefa Kajetána Tyla secvičil se zpěvy a tanci snaživý pan učitel. Po přivítání může představení začít. Kus, který vesničané hrají, je báchorka o čertu na zemi. Mladý čert Salamandr je poprvé na zemi a vidí, že hříšných lidí je dost a nebude proto o duše nouze. Hned panna Kačenka, chtivá vdávání, závidí každé nevěstě, že ji předběhla? Televizní zpracování Tylovy slavné báchorky natočil v roce 1975 Pavel Háša s Janou Hlaváčovou a Václavem Postráneckým v hlavních rolích.

Jak je důležité míti Filipa (Vysílání: 01.1., 16.10 hod., ČT1)
Slavná komedie Oscara Wildea, patřící do klasického světového repertáru, vám dovolí vychutnat duchaplné dialogy dvou mazaných kamarádů i jejich svérázné názory na ženění a vztah k ženám. Režisér Jíří Bělka ji natočil v roce 1979 s Josefem Abrhámem a Jaromírem Hanzlíkem v hlavních rolích.

Zveme vás do divadla Ženitba (Vysílání: 02.1., 20.00 hod., ČT2)Komedie o dlouho připravovaných námluvách i strachu dostat se jednou provždy do chomoutu patří k nejhranějším dílům ruské klasiky. Poskytuje řadu skvělých komediálních situací a hereckých příležitostí. Dvojici přátel - váhavého Podkolatova a aktivního Kočkareva hrají v Divadle Na Jezerce Radek Holub a Marek Taclík, nevěstu na vdávání, které už mnoho času nezbývá, Barbora Hrzánová a dohazovačku Teklu Ivanovnu Miluše Šplechtová. Plnokrevné komediální postavy ale vytvořili v rolích nápadníků také např. Jan Hrušínský nebo Miroslav Vladyka.

Divadlo žije! (Vysílání: 02.1., 22.05 hod., ČT2)
Vojtěch Dyk se představil na scéně Národního divadla jako Mackie Messer. Dnes už klasickou Brechtovu a Weillovu Třígrošovou operu tam nastudoval Ivan Rajmont. Petr Nárožný zkouší s Ladislavem Smočkem komedii Léda, kterou ve 30. letech minulého století napsal chorvatský dramatik M. Krleža. Scény z manželského i nemanželského života najdete pod názvem Svlékání a oblékání od ledna na repertoáru pražského Činoherního klubu.
Novou hru mladé dramatičky Magdaleny Frydrychové Vltavínky uvádí Klicperovo divadlo v Hradci Králové. Co se, podle Ladislava Smoljaka, odehrálo za zavřenými dveřmi kanceláře císaře Zikmunda během Kostnického koncilu, se můžete dozvědět v nové inscenaci Divadla Na zábradlí, roli Zikmunda hraje Petr Čtvrtníček. Na klasickou detektivku Agathy Christie se můžete vydat do Příbrami, na adaptaci románu Františka Křeliny Bábel do Liberce a nejmenší diváky třeba potěší Tygřík Petřík v hradeckém Draku.

ZE ZLATÉHO FONDU Naši furianti (Vysílání: 03.1., 12.05 hod., ČT2)
Naši furianti, veselohra Ladislava Stroupežnického (jehož 160. výročí narození si 6. ledna připomínáme), je pro činohru totéž jako pro operu Smetanova Prodaná nevěsta. Tehdejší kritice připadala příliš jiná, nezvyklá a s nepochopením ji odmítla. Čas však prověřil její kvality a tak se stala jedním ze základních kamenů zlatého fondu české dramatiky. Každá generace její inscenací dokládá kvalitu a úroveň souboru ve své éře. Také záznam představení z historické budovy Národního divadla v Praze z roku 1970 v režijním pojetí Vítězslava Vejražky je dokumentem inscenace jedné éry, jedné generace souboru činohry Národního divadla.

Pro pamětníky Bílá nemoc (Vysílání: 03.1., 14.10 hod., ČT1)
Filmová adaptace divadelní hry Karla Čapka Bílá nemoc patřila k nejvýznamnějším filmům třicátých a první poloviny čtyřicátých let. Měla premiéru necelý rok po uvedení na divadelních prknech - 21. prosince 1937. Nebyl to jen mimořádný úspěch hry u obecenstva, co přimělo Huga Haase k jejímu pohotovému zfilmování. Nevedla ho k němu ani ješitná touha ukázat se filmovému publiku ve velké dramatické roli dr. Galéna. Hugo Haas snad více než mnoho jiných tušil, jak je nebezpečí moci diktátora a ohrožení lidských práv a svobod aktuální. Chtěl, aby Čapkova hra, burcující ze scény Národního divadla pražské obecenstvo, pronikla do celé republiky, do všech vrstev obyvatelstva. Po stránce scenáristické měl Haas práci usnadněnou, neboť hra měla téměř filmovou stavbu. Režijně se snažil o adekvátní přepis divadelního dramatu filmovými prostředky. Haasovou Bílou nemocí vyvrcholila předválečná éra českého filmu.