zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Josef Svoboda, scénograf

Josef Svoboda (Foto archiv ČT)

  

V cyklu unikátních rozhovorů s významnými osobnostmi kultury starého kontinentu - Evropané - reprezentuje české umění jedna z nejvýraznějších osobností našeho i světového jevištního výtvarnictví a výstavnictví 2. poloviny 20. století - architekt a dlouholetý umělecký šéf Laterny magiky Josef Svoboda. Tento divadelní mág, čaroděj scény, jak jej charakterizuje Roland Petit, v interview s Jiřím Žákem vzpomíná na životní příležitosti, díky nimž pochopil, co divadlo opravdu je, a hlavně, čím by mohlo být. Rovněž přiznává, že tajemství divadelního prostoru jde těžko prozradit, lze se však do něj zamilovat, porozumět a podřídit se mu, vést s ním dialog. Vysílání: 08.03., 20.00 hod., ČT2, Opakování: 11.03. ČT1 a 13.03.ČT2

Prof. Josef Svoboda vystudoval architekturu, tento obor také sám přednášel na tuzemských (od roku 1969 profesorem na VŠUP, ateliér užité architektury) i zahraničních univerzitách. V letech 1946 - 1948 byl šéfem výpravy Velké opery 5. května, od roku 1948 členem Národního divadla, po dvě desetiletí působil jako jeho hlavní výtvarník a šéf uměleckotechnického provozu ND. V roce 1958 se stal spoluautorem Laterny magiky (s režisérem A. Radokem) - její polyscénický tvar (kombinace živého divadla s filmem) představoval v době svého vzniku zcela originální jevištní útvar ve světovém měřítku. Od roku 1973 zde působí jako umělecký šéf (letos jej ministr kultury jmenoval do této funkce doživotně).
Josef Svoboda spolupracoval s předními českými režiséry - V. Kašlíkem, A. Radokem, O. Krejčou, M. Macháčkem, E. Schormem a dalšími, vůbec měl štěstí na talenty kolem divadla po celém světě, jako byli G. Friedrich, F. Quadri, R. Petit, A. Delcampe, P. Brook, L. Olivier a jiní. Na význačných domácích i zahraničních scénách vytvořil více než 700 scénografií. Dokázal jimi, do jaké míry se scénografie může stát dominantní a sjednocující součástí dramatického děje. V každé inscenaci hledal nové prostředky pro optimální vyjádření smyslu hry. Udivující je i Svobodovo výtvarné usilování, které šlo ruku v ruce s rozšiřováním nových technologií (svícení, laser a různé technické materiály). Vždy se pokoušel nalézt prostor, který spolu s textem, hudbou, hereckým i tanečním projevem vytváří nebývalou harmonii.
Proslavil se i projektem uměleckého audiovizuálního systému Polyekran pro světovou výstavu Expo 58 v Bruselu.
Svobodově scénografii se dostalo a dostává pozornosti hodné jeho významu - za řemeslnou dokonalost, sklon k experimentování a nalézání geniálních řešení, myšlenkovou průbojnost a moderně cítěnou estetičnost v divadelním umění získal řadu domácích i zahraničních ocenění.

4.3.2002 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 16 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Asociace profesionálních divadel České republiky

Články v rubrice - Z éteru

Divadelní tipy 15. týden

Rudolf Hrušínský

Tichý muž
Na vynikajícího českého herce a vzácného člověka Rudolfa Hrušínského, od jehož úmrtí zítra uplyne ...celý článek



Časopis 16 - sekce

HUDBA

Elizabeth Kopecká nový videoklip

Elizabeth Kopecká

Přesvědčivý projev, mimořádně zajímavá barva hlasu a podmanivé charisma Elizabeth Kopecké učarovaly tisícům te celý článek

další články...

OPERA/ TANEC

Houslový virtuos Petar Markoski míří do Prahy

Petar Markoski

Skutečné houslové mistrovství předvede houslový virtuos, skladatel a zpěvák makedonského původu Petar Markoski celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Michal Ajvaz nová próza Pasáže

Přebal knihy Pasáže

Kniha Pasáže jsou devátou prózou Michala Ajvaze. A zároveň jako by to nebyl devátý titul, ale stále tatáž, nek celý článek

další články...