zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Soubor Lucerna MB Praha: Balada naposled

Marie Fišerová (Foto archiv)

  

Tuto neděli proběhla v Malostranské besedě Praha derniéra kultovního představení Balada pro banditu, jak jsme již informovali na našem serveru. Toto představení uzavřelo další kapitolu souboru Lucerna MB. Některých protagonistů jsme se zeptali: 1) Hraješ v představení od samého počátku?; 2) Jsi obsazen(a) stále do téže postavy?; 3) Vzpomeneš si na nějakou zajímavost, která tě za tu dobu ve hře potkala?; 4) Co pro tebe „Balada“ znamená?

  • Marie Fišerová (Morana)
    1) Když Zdeněk Pospíšil „rozdával“ role, obdržela jsem – díky své tehdy hubené, vytáhlé postavě a tmavým dlouhým vlasům – roli Morany. Jelikož jsem ale brzy nato zjistila, že čekám rodinu, převzala roli kolegyně, s níž jsem později alternovala roli Morany a Vypravěče. Při zkouškách jsem dělala Zdeňkovi asistentku režie a o představeních – dokud mi to můj stav dovolil - jsem seděla na štaflích a „štychovala“. V několika posledních letech již hraji Moranu bez alternace. Zdaleka však nejsem sama, kdo s Baladou vydržel celé čtvrtstoletí. Ve všech představeních - kromě jediného ! - odehrál roli Mageriho můj manžel Jaroslav, věrný své roli je i Luděk Žilka jako Derbak, Monika Žilková (někdejší Eržika, nyní v roli Derbakové), Pavel Halamka (Andrej, Bouda), v kapele pak Jarik Kára (nyní i Velitel), Vašek Roleček a František Kvapil (též Icu Bokšaj).
    2)Historek a přeřeků je za 25 let moc a moc, každý z nás by jistě dovedl vyprávět, jak se kdy ztrapnil a kolik horkých chvil s Baladou prožil. Na mne ale nejvíce zapůsobilo setkání se Zdeňkem Pospíšilem, když nás po deseti letech emigrace přišel zcela náhodně navštívit s „provázkovským Nikolou“ Miroslavem Donutilem do Malostranské besedy právě v den, kdy jsme hráli Baladu. Vůbec jsme ho nečekali, on vůbec nic netušil a všichni jsme se rázem vrátili o těch 10 let zpátky. Atmosféra byla nepopsatelná, všichni jsme brečeli a zpívali. Zdeněk nemohl uvěřit, že jsme hru za neutuchajícího zájmu diváků udrželi na repertoáru tak dlouho. A jistě nikoho z nás nenapadlo, že ji budeme hrát ještě dalších deset let. Nota bene, že Zdeňka přežije.
    3)Balada je pro mne souputníkem mého nejaktivnějšího života. Zatímco se hrála, já porodila ještě dvojčata. Díky Zdeňkovi jsem pracovala v Hudebním divadle v Karlíně, kde jsem se seznámila s produkcí muzikálu West Side Story a později v ní byla zaměstnána při uvádění muzikálu Dracula. Znamená pro mne i několik dlouholetých přátelství, která znovu ožívají při každém představení, neboť vzhledem ke všeobecnému nedostatku času a pracovním i rodinným povinnostem, se jinak nesejdeme.


  • Luděk Žilka (Derbak)
    1) ano
    2) ano
    3) Jednou jsme museli začít hrát bez jednoho herce, který má sice nástup až ve druhé polovině. Spoléhali jsme na to, že dorazí. Nakonec to dobře dopadlo, ale byly to nervy.
    4) Tu hezčí část mého života.
  • Dáša Součková („křoví“ a pak Vypravěč)
    1) Od samého začátku tam nehraji. Vzhledem k tomu, že jsem do divadle Lucerna přišla později, tak jsem do Balady vpadla jako "křoví".
    2) Později, už ani nevím kdy, jsem převzala po roli Vypravěče. V posledních letech (to se nedá počítat, při těch letitých reprízách) ještě na samém začátku "štěknu" Maru (nebo (Evu?)
    3) Každá repríza je tak trochu premiérou. Myslím, že se při představení bavíme spolu s diváky. Je to takový dobrý mejdánek, přestože vždycky před kadým představením si už posledních pár let říkáme "a dost". Párkrát se nám do hry připletl pes, no tak byl zavlečen do hry.
    A ještě jedna příhoda: mohlo to být tak někdy v září, nebo srpnu loňského roku, když jsme hráli na festivalu MUZIKA, na otevřené scéně. Měli jsme hrát přesně o půlnoci, ale protože kapela před námi přetáhla, začali jsme až někdy ve dvě ráno. Zrovna jsme zpívali jednu ze smutných písniček, když na scénu vletěla "civilistka" - bodrá to žena, a začala řvát, že ten auťák, co blokuje výjezd musí okamžitě pryč a ať všeho necháme a jdeme přeparkovat.
    4) Všechno. Příchod do Lucerny, přátelství, společné večírky po představení, které nemají obdoby z jiných, resp. po jiných, hrách, zájezdovky, legraci i hádky, které jitří krev, .... Dnes, před derniérou, smutek. Balada byla spojkou mezi Lucerňáky. Dřív jsme chodívali do hospody, pořádali večírky...
  • 4.2.2002 Josef Meszáros | rubrika - Amatéři

    Časopis 17 - rubriky

    Archiv čísel

    reklama

    Asociace profesionálních divadel České republiky

    Časopis 17 - sekce

    HUDBA

    Mladí ladí jazz zdarma na Karlovo náměstí

    Jazzanova

    V Praze do 30. dubna patří Karlovo náměstí patřit jazzu i dalším hudebním žánrům. Pod taktovkou festivalu Mlad celý článek

    další články...

    OPERA/ TANEC

    Sezona Opery ND a SOP vyvrcholí festivalem

    Vizuál festivalu

    Aktuální, interaktivní, moderní, pestrý, odvážný, český i světový - takový bude letošní ročník festivalu Opera celý článek

    další články...

    LITERATURA/UMĚNÍ

    Antologie Krvavý Žižkov

    Přebal knihy

    Krvavý Žižkov je antologie, která má svého předchůdce Krvavý Bronx (2020), úspěšnou knihu povídek o „vyl celý článek

    další články...